RFA jedničkou československé scény do konce roku? Současná realita je zřejmě horší, než se čekalo. Organizace si sama podkopává nohy

RFA už funguje nějaký ten měsíc. Na československou scénu přicházela s velkými ambicemi. Chtěla být do konce roku organizací číslo jedna. Jenže kromě Oktagonu, do kterého neustále „nenápadně“ rýpe, válčí zejména sama se sebou. Realita je zřejmě horší než nejhorší očekávání. Jak si nová organizace vede?

Být do konce roku československou jedničkou?

Když RFA vstupovala na scénu coby nová organizace, měla velmi ambiciózní vyjádření. Chtěla rychle expandovat do zahraničí a být do konce roku 2022 československou organizací číslo jedna.

Aby toho nebylo málo, měl promotér organizace Boris Marhanský na jazyku mnoho kritiky směrem k Oktagonu. Mimo to se dá říci, že hned od začátku nějakým způsobem RFA do Oktagonu rýpala.

RFA chtěla dělat vše jinak, lépe. Slibovala vyrovnanější zápasy, bezproblémové verdikty rozhodčích, skutečnou sportovní kvalitu, téměř až neviditelnost Marhanského, dobré zázemí a podmínky pro bojovníky, kterým měla nabízet sportovní posun.

Jak se RFA daří plnění cílů?

Skvělé podmínky pro bojovníky, ale…

Jestli je něco, co u RFA nelze kritizovat, tak podmínky pro bojovníky. Nabízí vysoké mzdy, zápasníci si navíc pochvalují také servis, když se například zraní a organizace jim vše obstará. Jenže se dá říci, že to je tak vše. A to je ještě otázkou, z jakých peněz to jde.

RFA je často přirovnávána k neúspěšné XFN, která konkurenci přeplácela, nicméně poté také neslavně dopadla. Dodnes několika bojovníkům dluží peníze. Nutno pak zmínit, že RFA rozhodně nebude v plusových číslech, co se týká zisků.

RFA trápí nezájem diváků

Veřejná čísla k dispozici sice nejsou, nicméně o organizaci není téměř žádný zájem.

Vyplývá to z čísel na sociálních sítích a platformách jako YouTube. Samozřejmě to není vypovídající hodnota, ale jistý úsudek si lze udělat. Vše se navíc jen zviditelnilo, když RFA a Oktagon pořádaly turnaj i vážení ve stejný den a stejný čas. Síla Oktagonu se projevila naplno.

Tolik lidí, co sledovalo vážení Oktagonu živě na YouTube, nemá vážení RFA dodnes. Obdobné to bylo s tiskovou konferencí po turnaji. Nelze tedy čekat, že by RFA měla kdovíjaké prodeje na PPV. Navíc Štvanice, kde byl Oktagon, byla vyprodaná. RFA v Ostravě nikoliv.

Za zmínku pak stojí fakt, že RFA neustále nabízí slevy na prodeje PPV. To jen vypovídá o tom, že se organizace snaží získat kýženou pozornost vesměs za jakoukoliv cenu.

Sportovní úroveň je slušná, katastrofální promo ničemu nepomáhá

Jak již bylo zmíněno, RFA slibovala lepší sportovní úroveň než Oktagon. Zatím se jí to ale nedaří. Oktagon sice kritizovala za to, že promuje pár svých hvězd, ale vlastně to dělá sama. A ani to navíc nedělá vůbec dobře. Své promo staví hlavně na hvězdách, které přišly právě z Oktagonu, popřípadě bojovnících, kteří někoho z Oktagonu porazili.

RFA navíc neustále do Oktagonu ryje. Promotér Boris Marhanský sice tvrdí, že ho konkurenční organizace nezajímá, přesto snad není rozhovor či turnaj, kde by nebylo nějaké píchnutí do Oktagonu.

Oktagon možná občas neskládá skvělé zápasy, nicméně je dokáže vypromovat. Označuje se jako příběhová organizace. Právem. Díky tomu dokáže upoutat diváky a to i k zápasu, který by třeba tolik lidí nezajímal. Jenže RFA nic takového nedělá. Místy přitom dá dohromady skutečně zajímavé a skvělé zápasy, ale k čemu to, když jej nedokáže vypromovat?

Důkazem jest poslední turnaj. Vojtěch Garba porazil bývalého šampiona KSW, o zápase se přitom nikde před tím nemluvilo, Garba prakticky nikde nedostal prostor. A jak se promoval po zápase? Naváží se do Karlose Vémoly.

Verdikt? Méně je někdy více

RFA nedělá svou práci vyloženě špatně. Na začátek je to slušné. Jenže organizace na sebe vzala ohromný tlak a vyvolala obrovská očekávání, kterým zkrátka ani nemůže dostát. Možná za několik let, ale přijít na trh a říct, že do roka budeme nejlepší? Ale no tak.

MMA sice je na vzestupu, co se týká popularity, jenže vše nejde vybudovat hned. A to ani přeplácením největší organizace, která tu je. Navíc takovým stylem, kterým RFA na trh vstoupila, když se pokusila Oktagonu ukrást největší hvězdy a obcházela jeho bojovníky.

RFA si u nemalé části fanoušků jen svým chováním a jakousi „sebezahleděností“ udělala špatné jméno, které si bude napravovat jen těžce. Je otázkou, jestli se to se zlepšující se sportovní kvalitou zlepší.

Kdyby RFA přišla na trh jako organizace, která se chce budovat postupně, nikdo by neřekl slovo. Ale aniž by měla uspořádaný jeden turnaj, tak kritizovala Oktagon za to, jak dělá tohle a tamto špatně. A nyní se učí. Postupovat měla opačně. Navíc nebýt Oktagonu, neměla by RFA vůbec šanci, protože právě Oktagon může za to, jak populární u nás MMA je.

Budovat MMA organizaci není zase tak snadné. Ostatně jich na světě je mnoho, ale jen pár se jich skutečně dostalo do povědomí širší veřejnosti. Navíc je to finančně náročné a je otázkou, jak dlouho bude majitele RFA bavit sponzorovat takovouto drahou „hračku“, která navíc dost možná prodělává miliony.

Zdroj: RFA