Obrovská havárie Kubicy, nehoda v boxech nebo úžasná stíhací jízda Jensona Buttona: Co vše už ve své historii nabídla VC Kanady?

Velká cena Kanady už ve své historii nabídla vskutku mnoho dramatických momentů, krásných soubojů a předjížděcích manévrů, ale také několik hrozivých havárií. Proč je závod v Kanadě natolik speciálním a jaký je jeho příběh?

V kalendáři Formule 1 figuruje Velká cena Kanady od roku 1967, přičemž prvním vítězem se stal Australan Jack Brabham. První závod Mistrovství světa vozů formule 1 v Kanadě hostil Mosport Park – 3,956 km dlouhý okruh nacházející se asi hodinu od Toronta v Bowmanville, v Ontariu.

Následující rok se však šampionát F1 přesunul na okruh Le Circuit Mont-Tremblant v Québecu s tím, že se tyto dvě závodní tratě budou co do pořádání závodu královny motorsportu střídat.

Tato domluva ovšem netrvala dlouho, konkrétně do roku 1971, kdy se dějiště Velké ceny přesunulo zpět do Bowmanville a zůstalo zde až do sezóny 1977. Byť v roce 1975 byl závod zrušen, a to kvůli finančním neshodám.

Následně pak dvě věci rozhodly o tom, že se Formule přestěhuje jinam. Trať byla hodně hrbolatá a F1 se začala obávat o její bezpečnost. Během prvního tréninku v roce 1977 se převrátil a do televizní věže narazil Ian Ashley. Naštěstí se jej po zdlouhavém procesu podařilo zachránit, byť Ashley utrpěl vážná zranění.

Tehdejší hlavní sponzor Velké ceny Kanady, společnost Labatt, se o životaschopnost závodu v malém městě hodně zajímal a z dlouhodobého hlediska to hlavnímu sponzorovi již nedávalo smysl. Formule 1 zkrátka už tehdy potřebovala spoustu přístupových cest, možnost ubytování v hotelech a ideální dopravu.

Přesun do Montrealu

V Montrealu poté našla Velká cena Kanady svůj domov. Nejdříve to však nebyl Montreal, o kterém se uvažovalo jakožto o hostiteli závodu F1, nýbrž právě Toronto. Součástí závodního okruhu tehdy měl být městský bulvár s názvem Lakeshore Boulevard.

Formule 1 měla mít k dispozici i stadion týmu MLB Toronto Blue Jays. Společnosti Labatt se sice podařilo přesvědčit vedení F1, nicméně městská rada toto zamítla.

A tak vystoupil Montreal s návrhem postavit na Ile Notre-Dame, ostrově na řece Svatého Vavřince východně od centra města, závodní okruh – navrženým britským inženýrem Rogerem Peartem.

Ostrov Notre-Dame navíc byl vytvořen pro světovou výstavu Expo 67 v roce 1967. Montreal tohoto ostrovu využil také pro olympijské hry v roce 1976 a právě tato velká sportovní událost vnukla řadě chytrých hlav nápad, jenž přetavili v realitu.

Circuit Ile Notre-Dame, jak zněl oficiální název okruhu, se prvního závodu dočkal v roce 1978 a právě tehdy se zrodil jeden velkolepý příběh. Úvodní Velkou cenu na novém dějišti ovládl před 70 tisíci diváky kanadský pilot Gilles Villeneuve, přičemž jak dnes všichni víme, jeho jméno nese tato závodní dráha doposud.

Villeneuve přitom zůstal jediným Kanaďanem, který dokázal zvítězit v domácí Velké ceně. Tohle je jeho úspěch, který trvá dodnes.

Okruh Gillese Villeneuva – domov Velké ceny Kanady

Dnes měří Circuit Gilles-Villeneuve 4,361 kilometrů a závod je tady standardně vypsán na 70 kol, během kterých piloti ujedou 305 kilometrů.

Rekord za nejrychlejší kolo závodu na montrealském okruhu drží Valtteri Bottas. Finský pilot zajel v roce 2019 čas v hodnotě 1:13.078.

Nejvíce vítězství si ve Velké ceně Kanady připsali dva jezdci, dvě nesporné legendy nejen Formule 1, nýbrž celého motorsportu – Michael Schumacher a Lewis Hamilton. Německá legenda ovládla kanadský podnik v letech 1994, 1997, 1998, 2000, 2002, 2003 a 2004.

Britský sedminásobný šampion oslavil v Kanadě prvenství rovněž sedmkrát, konkrétně v letech 2007, 2010, 2012, 2015, 2016, 2017 a naposledy v roce 2019.

Tři vítězství na svém kontě má Brazilec Nelson Piquet, po dvou výhrách má hned pět pilotů – Jacky Ickx, Jackie Stewart, Alan Jones, Ayrton Senna a Sebastian Vettel. Co se týče týmů a závodů v rámci Mistrovství světa vozů formule 1, nejvícekrát se v Kanadě radoval McLaren. A to hned třináctkrát.

Po dvanácti vítězstvích má Ferrari, sedmkrát Velkou cenu Kanady ovládli jezdci týmu Williams. Mercedes má na svém kontě pouze čtyři vítězství, Red Bull dvě.

Wall of Champions

Zeď šampionů, anglickým názvem Wall of Champions, je jednou z nejznámějších zatáček v celém mistrovství světa. A to díky nehodám bývalých mistrů světa.

Ve Velké ceně Kanady 1999 narazili do zdi, na které byl ještě tehdy nápis Bienvenue au Québec (Vítejte v Québecu), hned tři mistři světa – Schumacher, Jacques Villeneuve a Damon Hill.

Zeď šampionů si ovšem vyžádala i další piloty – mistra světa z roku 2009 Jensona Buttona, čtyřnásobného šampiona Sebastiana Vettela a mnoho dalších.

Velká cena Kanady je speciálním, ale také nemilosrdným závodem

Velká cena Kanady ve své historii už přinesla mnohé, v níže přiloženém twitterovém příspěvku si pět nejdramatičtějších momentů můžete sami prohlédnout.

Formule 1 na první příčku umístila obrovskou havárii Roberta Kubicy z roku 2007, kdy polský pilot závodil ve službách týmu BMW Sauber. Jako druhý šokující moment F1 vybrala odstoupení Nigela Mansella, který v sezóně 1991 bojoval o titul s legendárním Sennou.

Jeho Williams vypověděl své služby v posledním kole závodu, z vítězství se tak radoval Nelson Piquet, titul v onom roce 1991 získal Senna.

Na třetím místě figuruje naprosto úchvatná stíhací jízda Jensona Buttona. Britský pilot tehdejší závod před jedenácti lety neodstartoval vůbec dobře. Nejprve se potkal s týmovým kolegou Hamiltonem, následně ještě kolidoval s Ferrari Felipeho Massy a musel do boxů. Rovněž inkasoval penalizaci a po několika kolech byl poslední.

Tato Velká cena se do historie Formule 1 navíc zapsala jako jedna z nejdelších, jelikož trvala přes čtyři hodiny. Button se během závodu i díky značně proměnlivých podmínek probojoval zpět v infarktovém závěru ještě dojel vedoucího Vettela na Red Bullu. Cílovou čáru proťal jako první a zvítězil.

V roce 1998 nabídla Velká cena hned dva starty. Ten první, klasický, skončil hromadnou havárií, kde nejvážnější havarovali Jarno Trulli a Alexander Wurz. Závod tedy byl zastaven a následně restartován. Jenže i druhý start přinesl další nehody, sedmý podnik sezóny tehdy dojelo pouze deset jezdců z dvaadvaceti!

Pátým momentem ve výše uvedeném videu od F1 je havárie v boxové uličce, kterou zavinil Hamilton. Ten totiž nepočítal, že Kimi Räikkönen na Ferrari musí počkat na zelenou barvu na semaforu a narazil do zadní části jeho vozu.

V předchozích dvou letech Velká cena Kanady v kalendáři Formule 1 nefigurovala. Nejprve kvůli pandemii koronaviru, v loňském roce se do mistrovství světa zkrátka nevešla. Čeho se tedy dočkáme tentokrát a jakou oběť si letos vybere Zeď šampionů?

Zdroje: F1, TSN