Ikaunieks nečekaně přestoupil do Jablonce. Jak pomůže týmu? Prosadí se do základní sestavy? Jaké jsou jeho největší přednosti?

Nečekalo se to. Nejen fotbalová veřejnost, ale i samotní zástupci Dávise Ikauniekse si před letním přestupovým obdobím určitě mysleli, že jejich klient nakonec skončí v jednom z klubů české top trojky. Nestalo se a v pátek 22. června se na webu Jablonce objevila zpráva, která definitivně potvrdila Lotyšův příchod. Podle zákulisních informací za útočníka zaplatí třináct milionů korun.

Nečekaný, zdlouhavý, ale již avizovaný transfer. S informací, že dnes již bývalý sniper Jihlavy přestoupí do Jablonce, jako první přišel web sport.cz na začátku června. Zákulisí transferu a zádrhely popsal deník Sport. Ten potvrdil, že se o lotyšského útočníka zajímaly i Slavia a Plzeň. Jenže první klub vycouval kvůli tomu, že si v Edenu vyhodnotili, že Ikauniekse nepotřebují. V Plzni zase zůstal Michael Krmenčík, nejlepší střelec ligy za uplynulou sezonu.

A proto zbyla volba Jablonec. Severočeský klub ale dává pro Ikauniekse největší smysl. Především proto, že zde Ikaunieks nejlépe prokáže své hráčské schopnosti. Dostane rozhodně více prostoru než v klubu z top trojky, navíc by mu mohla vyhovovat práce pod trenérem Petrem Radou. A samozřejmě je vyhovující herní styl.

Ikaunieks je především gólový a tahový hroťák. Jeho největší síla ale není znát na první pohled. Skýtá se ve hře na ofsajdové lajně. V tomto ohledu není v Česku lepšího útočníka. Ikaunieks i tým z této celkem neviditelné roboty hodně těží. Samotný hráč pokud opravdu dobře zkombinuje svůj náběh s přihrávkou soupeře, tak jde často sám na bránu.

A pokud mu náběh nevyjde? I tak je pro celek užitečný. Nenechá stoperům vydechnout, neustále je nutí ke sprinterským náběhům, rozbíjí obranu. Pokud dostane pas později, je v ofsajdu. V něm se ocitá velmi často. Náběhy za obranu ale není jeho jediná síla. Dokáže se velmi dobře prosadit v pokutovém území. Z celkových deseti letošním branek v české lize, které nastřílel za sedmadvacet utkání, vsítil čtyři po rychlém náběhu, stejný počet díky dobré orientaci v pokutovém území a po jednom z penalty a krásné ráně z dálky.

Trenér Rada po svých útočnících, pokud tedy Jablonec nastoupí na dva hroty, jakože vzhledem k síle na hrotu útočníku by byl hřích takto nehrát, požaduje, aby jeden zůstával uprostřed a druhý šel do náběhu. Proto bude v základní sestavě nastupovat jeden bijec do vápna, který udrží spousty balonů, a jeden sprinter. Bijec je v kádru Severočechů jen jeden, tudíž Martin Doležal má prakticky jistou základní sestavu.

Poté si to o druhou pozici na hrotu rozdají právě Ikaunieks s Janem Chramostou. Oba dva jsou stejné typy, jen druhý jmenovaný se potýká s většími výkonnostními propady. Oba dva sráží dvě věci – schopnost přechodu jeden na jednoho a počet proměněných šancí. To potvrzují i dostupné statistiky – oba dva v uplynulé sezoně protihráče obešli pouze jednou ze tří pokusů. Sice to zase až tak úplně se spálenými šancemi nesouvisí, ale Chramosta trefí při střele bránu ze třiceti procent, Ikaunieks pouze ze dvanácti.

Z dosavadních čísel je jasně ukázáno, že Ikaunieks předčí svého konkurenta a uzme druhé místo na hrotu pro sebe. Lotyš vstřelil v uplynulé sezoně HET ligy ze sedmadvaceti utkání deset gólů a na šest přihrál, Chramosta za čtrnáct zápasů vsítil pět branek. Avšak na žádnou nepřihrál. Otázkou ale zůstává, zda se Lotyš dobře aklimatizuje. Podle některých videí na tom s angličtinou moc dobře není, ani češtinu se zatím naučit nedokázal.

Ovšem i přes jazykovou bariéru se prosadil v Jihlavě a přesun na sever Čech by mu tedy zase až takový problém neměl dělat. Na Vysočině se na něj spoléhali, v Jablonci možná spadne v týmové hierarchii trochu níž. Nebude na něm hra stát, ale to by mohla být jeho výhoda. V Jablonci se nachází daleko lepší hráči, podpora ze záložní řady bude opravdu o třídu lepší než v Jihlavě. Trávníka si majitel klubu Pelta váží na padesát milionů korun. Na křídlech své soupeře větrají Jovović s Masopustem. Skvělí dribléři, kteří ale umí dát i kvalitní průnikovou přihrávku.

Toho využívá Jablonec při protiútoku. Často míří balon na hrota Doležala, který ho sklepává do stran na jednoho z křídel. Do prostoru, které otevřelo svým sběhnutím na střed křídlo, může nabíhat Ikaunieks. Teď má křídelník s míčem několik možností. Buď poslat míč na nabíhajícího Ikauniekse, nebo na druhé křídlo. Případně se pokusit sám překonat obranu. Řešení finální situace se liší, podstata je v založení akce.

Každopádně Jablonec získal pro Evropskou ligu velkou zbraň. Útočná síla severočeského klubu je velká, teď je potřeba doladit obrannou fázi. Jeden z hrotů bude muset minimálně v druhé nejlepší evropské klubové soutěži makat více dozadu.