Historie ženského MMA: Diskriminace a bizarní pravidla. Ženské zápasy odmítal i šéf UFC Dana White

Ženské MMA si sice stále najde své kritiky, nicméně už se nejedná o nic výjimečného, ojedinělého a tabuizovaného. Prošlo však zajímavým vývojem. Ženské zápasy měly v minulosti bizarní pravidla, bránil se jim dokonce i šéf UFC. Jaká je historie ženského MMA?

První zmínky o ženském MMA

MMA jako takové si prošlou dlouho dobou vývoje. Víceméně vzniklo díky tomu, že někdo chtěl zjistit, který z bojových sportů je ten nejlepší. Váhové kategorie se neřešily. V počátcích jsme tedy byli svědky z dnešního pohledu již bizarních momentů. Nicméně v záři reflektorů byli vždy muži.

I ženy se ale chtěly v rámci tohoto sportu prosazovat. Neměly to ale jednoduché. Stejně jako v jiných sportech. Čelily diskriminaci a nesmyslným zákazům. I proto není zřejmé, kdy došlo k nějakému prvnímu ženskému MMA zápasu, nicméně první MMA turnaj s ženským zápasem na kartě byl zaznamenán v roce 1995 v Japonsku.

Dva roky poté se ženské MMA dostalo také do USA, v roce 2000 už některé organizace začaly brát ženské zápasy jako samozřejmost. Konkrétně se jednalo například o organizace Smackgirl, HOOKnSHOOT či Shooto.

Zvláštní pravidla v ženském MMA

O ženách se mluví jako o něžném pohlaví, které je potřeba chránit. Tím se řídily ne zrovna krátkou dobu také organizace, které ženské zápasy pořádaly, podle čehož vypadala pravidla, která byla odlišná od mužských zápasů.

Japonská organizace ReMix, později předělaná na výše uvedenou organizaci Smackgirl, například velmi omezila boj na zemi. Mohlo se na ní bojovat pouze 20 vteřin. V rámci Smackgirl byl limit o deset vteřin navýšen. Jednalo se o prevenci, aby ženy nepřišly k větší újmě na kráse. Pravidlo bylo zrušeno až v roce 2008.

Americké organizace EliteXC a Strikeforce pro změnu měly pro ženy kratší zápasy. První zmíněná organizace ženám povolovala tříminutová kola, Strikeforce pouze dvouminutová. Toto pravidlo už je však minulostí.

Některá zajímavá pravidla někde platí dodnes. Například v UFC stále ženy nesmí zápasit s make-upem.

Kromě toho všechny bojovnice musí před každým zápasem v UFC odevzdat negativní těhotenský test. Organizace totiž nechce dopustit, aby v nevědomosti některá žena vstoupila těhotná do klece.

Průkopníci Strikeforce

Dá se říci, že západní svět určuje vše důležité. Tedy i trendy v MMA. A nejinak tomu bylo v tom ženském. Byla to organizace Strikeforce, která byla skutečným průkopníkem.

V srpnu roku 2009 dokonce tato organizace jako vůbec první velká v USA vybrala jako hlavní zápas turnaje ženský souboj. Jednalo se o první ženský titulový zápas ve velké organizaci, který obstaraly Cris „Cyborg“ s Ginou Carano.

Přesto se byly ženské zápasy stále tabu. Někteří bojovníci dokonce odmítali nastoupit na turnajích, kde zápasily ženy.

V roce 2011 navíc šéf UFC Dana White odpověděl na dotaz novinářů, že nikdy ženské zápasy v UFC neuvidíme. Netrvalo dlouho, než musel přiznat, že to bylo hloupé vyjádření.

Ženy v UFC

Když White odmítl, že by mělo kdy UFC pořádat ženské zápasy, psal se leden 2011. Už v březnu 2012 však podepsala s UFC kontrakt Ronda Rousey, jedna z největších průkopnic ženského MMA. Jednalo se vůbec o první ženský kontrakt v organizaci.

Šéf UFC však svůj názor nemyslel nikterak sexisticky. Spíše šlo o to, že tehdejší ženská scéna byla extrémně nevyrovnaná.

Otázkou pak jest, jak velký vliv na pořádání ženských zápasů měl fakt, že pod UFC spadla organizace Strikeforce.

Hned v únoru 2013 Ronda Rousey obhajovala titul, který si přivedla ze Strikeforce, proti Liz Carmouche a vyhrála. Víceméně již zápasila pouze v hlavních zápasech a extrémně pomohla ženskému MMA.

Od té doby se UFC rozšířilo počet zápasnic, několik ženských zápasů bylo vrcholy nečíslovaných i číslovaných turnajů, vystřídalo se několik šampionek a v současnosti jsou aktivní čtyři váhové kategorie, byť v pérové váze zase tolik bojovnic není.

O UFC už každopádně nesní jen bojovníci, ale také bojovnice. V organizaci už byla i jedna Češka, konkrétně Lucie Pudilová. Následovat by ji mohla brzy Tereza Bledá.

Zajímavostí pak jest, že z deseti nejvíce prodávaných turnajů na PPV hned ve třech případech byly hlavním tahákem ženské souboje. Konkrétně se jednalo o dva souboje Rondy Rousey, přičemž jeden z nich byl s dnes již legendární Amandou Nunes, která je stále bojovnicí UFC. Stejně jako Rousey, i Nunes byla hlavní tváří dvou z těchto tří turnajů.

Organizace pouze pro ženy

Pokud jste však fanoušky čistě ženských zápasů, je tu pro vás organizace Invicta FC. Ta svůj první velký turnaj pořádala v roce 2012. Důvod jejího vzniku přitom má spojitost s UFC.

Když organizace Strikeforce začala spadat pod UFC, bály se některé bojovnice o svou budoucnost a své zápasové vytížení. Proto kontaktovaly jistou Shannon Knapp, která založila právě Invictu, aby tento problém vyřešila.

Doposud Invicta FC pořádala 45 velkých číslovaných turnajů. V organizaci se již představila česká bojovnice Magda Šormová, která již bojovala také v Oktagonu a nyní bojuje v polském KSW.

Československá scéna

Československá MMA scéna zatím poznala hlavně dvě velké organizace, v první řadě XFN, které je již minulostí, a Oktagon, který stále roste. Je otázkou, jak se uchytí nová organizace RFA.

Nicméně ženské bojovnice tu byly ještě před těmito organizacemi. Bojovaly v zahraničí a dělaly dobré jméno. Jak XFN, tak Oktagon se ovšem ženských zápasů neštítily, naopak.

Oktagon měl ženský zápas hned na svém prvním turnaji, dokonce již má první šampionku v podobě Terezy Bledé. Ta dokonce byla součástí prvního hlavního ženského zápasu v historii organizace.

Československá organizace číslo jedna navíc podpořila ženské MMA hned dvěma zajímavými projekty. V první řadě již udělala jednu čistě ženskou reality show Oktagon Výzva, která organizaci pomohla formovat, či Projekt Y, kde se mohly zkusit prosadit ženy, které nikdy nezápasily.

Promotér Ondřej Novotný navíc o ženských zápasech mluví velice pozitivně, skvěle je promuje a bere je skutečně vážně.

Zdroj: MMA Sucka, UFC, The Things