Splní se cyklokrosařům jejich sen dostat se na olympiádu?

Cyklokrosová sezona je v plném proudu a při závodech Světového poháru máme možnost sledovat velká cyklistická esa, jako jsou Wout van Aert, Mathieu van der Poel nebo Michael Vanthourenhout a další hvězdy světového formátu. Pro řadu jezdců, kteří začínali v terénu, se však cyklokros stává pouze doplňkovou disciplínou. Jedním z důvodů může být i fakt, že cyklokros není olympijským sportem. To by se ale do budoucna mohlo změnit.

Třeba takový Holanďan Mathieu van der Poel je všestranným cyklistou. Začínal jako cyklokrosař a v tomto sportu vyhrál snad všechno co se dá. A šestadvacetiletý jezdec světového formátu touží posouvat se ve své kariéře dál.

Proto van der Poela i řadu jeho konkurentů z cyklokrosu stále častěji potkáváme na silničních závodech nebo i na závodech horských kol. Jednak mají šanci dostat se na olympiádu, která je snem snad každého sportovce, pak taky mají možnost vydělat si víc než v cyklokrosu, který na programu olympijských her chybí.

Není tajemstvím, že fanoušci i někteří šéfové cyklokrosu sní o tom, že by se jejich sport mohl jednou na olympiádu dostat. A protože se jezdí v zimě, měl by pode nich patřit na zimní hry. Problém však je, že disciplíny pro zimní hry se musejí konat na ledu nebo na sněhu, zatímco cyklokrosaři jezdí ponejvíce po rozbahněných cestách.

Cyklokrosaři ale narážejí i na další problémy. Olympijský sport by mělo provozovat minimálně třicet států, jenomže cyklokros se jezdí pouze zhruba v patnácti zemích.

Účast cyklokrosařů na příštích olympiádách ale nemusí být nereálná. Před týdnem se totiž jel závod světového poháru v cyklokrosu přímo před zraky členů Mezinárodního olympijského výboru. Společnost Flanders Classic, která vlastní práva na Světový pohár, uspořádala předváděcí závod v italském horském středisku Val di Sole.

Jelo se v nadmořské výšce 1261 metrů převážně v hlubokém sněhu. Atraktivní závod na kluzké trati, při němž docházelo k častým pádům, vyhrál Belgičan Wout van Aert.

Cyklokrosaři možnou účast na olympiádě řeší, přehnanými optimisty však nejsou

Jestli akce na organizátory zimních olympiád zapůsobila, je ale zatím nejasné. „Na olympiádě si cyklokros moc představit neumím. V horských střediscích mají program lyžaři či biatlonisté a nejsem si jistý, jestli by se tam dal uspořádat i cyklokros. Jsem v tom trochu skeptický, na druhou stranu cyklokrosu by prospělo, kdyby se stal olympijským sportem. Šly by pak do něj docela jiné peníze,“ sdělil svůj názor Deníku trenér české reprezentace Petr Klouček.

Debata o tom, jestli cyklokros na olympiádu patří či nikoliv, probíhá i mezi samotnými závodníky. Belgičané a Holanďani si myslí, že cyklokros bude těžké na program her protlačit. Právě belgičtí a nizozemští cyklokrosaři na světových závodech v posledních letech jasně dominují, a domnívají se, že i olympijský závod byl byl jen pro ně.

Pravdou je, že cyklokros se jezdí pouze v Evropě a v severní Americe a cyklokrosařů, kteří by dokázali Belgičanům a Holanďanům konkurovat, je ve světě málo. Cyklokros se zatím nestal tak masovou záležitostí jako cross-country na horských kolech. Tato disciplína byla poprvé zařazena na program olympijských her v roce 1996.

Českému reprezentantu Lubomíru Petrušovi by se zamlouvalo, kdyby se cyklokros na olympiádě objevil, ani on si ale není jistý, že se tak v budoucnu stane. Ve Val di Sole reprezentoval před týdnem jako jediný z Čechů a dojel na slušném 23. místě.

„Povrch by se dal trochu přirovnat k písku, na němž se jezdí v Beneluxu. Tady se to víc bořilo. Galusky se do sněhu po předchozích závodech dost zařezávaly. Jinak ale závod v Itálii musel každého přesvědčit, že by cyklokros na olympijských hrách být mohl,“ míní Petruš.

Zdroj: Deník, Wikipedia