Fotbal
Proč získal Modrič Zlatý míč v roce 2018, ale Lewandowski letos ne?
V historii kopané nenajdete více kontroverzních témat, než jakých máme při udělování Zlatého míče. Zvláště za poslední dvě desetiletí, kdy je v nabídce potencionálních vítězů daleko více. Avšak ve finále se dostane na onen vrchol pouze jediný fotbalista.
V historii kopané nenajdete více kontroverzních témat, než jakých máme při udělování Zlatého míče. Zvláště za poslední dvě desetiletí, kdy je v nabídce potencionálních vítězů daleko více. Avšak ve finále se dostane na onen vrchol pouze jediný fotbalista.
Iniesta, Ribéry, Xavi, Henry nebo Raul. Co mají společného? Kromě pořádného talentu i špetku smůly. Neboť nikdy nepocítili vítězství v nejslavnějším ocenění světa. Seznam je dlouhý a určitě bychom mohli pokračovat dále. Proto zabočme do posledních pěti let. Do nadvlády Cristiana Ronalda a Lionela Messiho.
Proč? Jelikož došlo k obrovské změně, která změnila názor fanoušků na dlouhá léta vedené hodnocení. Vždy byla známá dvojice Argentince s Portugalcem v boji o první příčku mezi sebou. Nikdo jim nevlezl do cesty.
Jenže roku 2018 se vše otočilo o tři sta šedesát stupňů. Bylo 2. prosince a na pódium v pařížské metropoli si šel vyzvednout Zlatý míč Luka Modrič. S počtem 753 hlasů ovládl celou kategorii pro sebe.
Nadvláda CR7 a LM10 byla dle sportovních expertů pryč. Začala nová éra, jež měl odstartovat právě chorvatský reprezentant ve svých třiatřiceti letech. Pro mnoho lidí došlo k ledovému šoku. Nikdo nechtěl slyšet konec.
Především z jediného důvodu. Pro hojnou skupinu obecenstva nebyl Luka jasným vítězem. Určitě mohl být na jeho místě Cristiano Ronaldo, který se umístil druhý a zároveň ztrácel 275 bodů. Leč ten rok přišlo na řadu něco jiného.
Statistiky nevedeme
Čísla šla stranou, novináři nehlasovali jenom pro vstřelené branky. Došlo na tři faktory, dle jakých se řídí pořádající magazín France Football. V prvé řadě rozhodují individuální a kolektivní výkony. Dále chování hráčů, tím je myšleno fair-play, počet červených, případně žlutých karet. Ve finále hráčova kariéra jako celek.
Přeci jenom to vezme za své. Klučina co se z chorvatského Záhřebu dostal až do slunného Madridu po bok nejlepších hráčů světa. A v onen „Zlatý rok“ vyhrál vše co mohl. Od třetího po sobě jdoucího vítězství v Lize mistrů. Dále prvního místa v lize, vybojování španělského poháru a superpoháru. Až po individuální ocenění jakých může závidět kdejaká hvězda.
Nebudeme samozřejmě opomíjet ani krasojízdu na mistrovství světa v Rusku. Doslova stříbrná generace Chorvatska držela za jeden provaz a díky obrovské pomoci Modriče došlo na největší úspěch, jaký jejich země kdy zažila.
Jenomže pro některé to bylo málo. Vždyť v to období nedal pořádnou dávku branek, natož asistencí! A přesto všechno dokázal zaslouženě vyhrát s velkým počtem hlasů. Nevyčníval základem, ale více pohybem po hřišti, úspěšnosti přihrávek či driblinkem jeden na jednoho. Zároveň se tiše volávalo po změně. Došlo na osvětu, že nejsou statistiky jediný základ úspěchu.
Lewandowski zažil přesný opak
Oproti Modričovi vstřelil nespočet gólů a ještě lačněji přihrával. Jenomže v nahrávkách, držení míče, zpracování a mnoha jiných disciplínách došlo ve vítězství jeho oponenta.
Jednak se nikdo neřídil zrušeným ročníkem z minulé zimy, kdy nebylo lepšího hráče než polského kanonýra. Druhak to co předváděl s Bayernem nepůjde v dalších deseti letech napodobit, ani z šededesáti procent. Natož ještě letos.
Bojoval, dřel zčásti snil. Bohužel ve finále desetinásobky vstřelených branek nepomohlo. Přitom mu to všichni přáli. Už jenom za to jak byl minulý rok okraden. I tak se snažil o jeho vrchol kariéry se šťastným koncem. Neúspěšně. Budiž pro něho útěchou titul „Útočníka roku“.
Kontroverzní výhra pařížského diamantu není jeho chybou. Spíše se můžeme s tázavým výrazem koukat na novináře, kteří svůj hlas nenechali už jenom z principu pro šťastnou devítku.
Bude se psát o výhře LM10, nikoliv hráče s číslovkou na zádech nosící třicítku. Nebýt úspěšné půlky roku v Blaugranas, asi bychom k dnešnímu dnu nekoukali na dojatý výraz Lionela Messiho.
Tohle byl zlom
Můžeme už brát Ballon d’Or jako seriózní soutěž? Potom všem, co vidíme na místě nejlepšího brankáře Gianluigi Donnarummu místo Édouarda Mendyho. Stoperskou dvojici z reprezentace Itálie Chieliniho a Bonucciho na třinácté až čtrnácté pozici.
Zatímco na místě nejlepšího křídelníka zase lítá Raheem Sterling dokonce v první patnátce? Španěl César Azpilicueta je zase s devětadvacátým umístěním díky příchodu Thomase Tuchela do Chelsea.
Zanechání nejlepšího obránce současnosti v poslední desítce? V tom případě hraje asi Rubén Dias v Manchesteru City úplnou tužku. Chaotická rozmístění, kdy si člověk říká, v jakém paralelním vesmíru žijeme.
Respekt se bude hledat dlouho. A ať už byl Lewandowski druhý, zbytek některých jmen nedává v první třicítce rozum. Samozřejmě na výjimky.
Pětašedesátý ročník zanechal zklamání v mnoha srdcích. Zlatý míč je pro milovníky fotbalu něco jako BAFTA pro filmové diváky. Jenomže po posledním představení je spíše vidět snaha o schování dlouhodobého omylu, který měl blízko k záchraně díky roku 2018.
Zdroj: Zlatý míč
-
Fotbalpřed 3 dny
O Spartu v Lize mistrů není zájem? Lístky na Atlético jdou do volného prodeje. Moc drahé, hlásí fanoušci
-
Hokejpřed 3 dny
Finská média žasnou nad Nečasem: Carolině se ho nepovedlo zbavit a on je teď nejlepší v týmu. Navíc překonal rekord
-
Chance Ligapřed 1 dnem
Dva hvězdní mladíci na odchodu ze Slavie? Zájem o ně jeví jiný ligový klub
-
Chance Ligapřed 2 dny
Všichni mi říkali, že je starý a tlustý, nepodepisuj ho. Radu od angažování útočníka odrazovali, nyní se mu odvděčuje góly