Peníze a úspěch až na prvním místě. Měli by se fanoušci Newcastlu skutečně radovat z nového majitele?

Nedostatek peněz, neschopnost přivést kvalitu, obavy z pádu do druhé ligy? To vše je zřejmě pryč. Fanoušci Newcastlu United se radují z příchodu nových majitelů a oslavují konec Mikea Ashleyho. Z fotbalového hlediska oprávněně, ale co nefotbalový pohled?

Mike Ashley? Zřejmě žádný fanoušek Newcastlu vám o něm neřekne nic dobrého. Důvod je zřejmý. Na klub kašlal, pořádně do něj neinvestoval, ani se nesnažil předstírat, že by tomu bylo jinak.

Ze slavného anglického klubu se stalo mužstvo, které spadlo do průměru a které dokonce muselo okusit i působení ve druhé lize. Nejednou. K ničemu nevedly ani pravidelné a rozsáhlé protesty příznivců. Ty dokonce kolikrát podporovali i fanoušci soupeřů, například Evertonu.

Nyní je ale Ashleyho éra po 14 letech u konce. Fanoušci Magpies bouřlivě oslavují příchod movitého vlastníka, nejbohatšího v celém širém fotbalovém světě. Noví majitelé jsou zhruba 13x bohatější než vlastníci PSG.

Je se ale z čeho radovat? Na jednu stranu ano. Klub by skutečně strádat neměl. Jak ale každý ví, snaha o koupi klubu novým saúdskoarabským vlastníkem byla dlouhodobější. Premier League totiž byla velice obezřetná a měla podmínky, ze kterých nechtěla ustoupit.

Panovaly obavy, že by klub mohla řídit samotná Saúdská Arábie, respektive její korunní princ Mohammad Bin Salman. Veřejný investiční fond PIF byl totiž v 70. letech založen právě proto, aby zastupoval zájmy státu. Hodně se řešila také televizní práva a pirátské streamy.

Premier League ale v oficiálním prohlášení uvedla, že by k žádným problémům nemělo docházet. Ne všichni se na tom ovšem shodnou. Řeší se i lidská práva.

Peníze až na prvním místě?

Sportswashing je slovo, které se ve sportovním prostředí objevuje čím dál častěji. V podstatě je ním označována snaha změnit svůj veřejný obraz a svou reputaci pomocí úspěchu ve sportu.

A právě toto slovíčko je používáno zcela běžně u Manchesteru City, PSG a nyní nově u Newcastlu. Za konsorciem, které získalo Newcastle United, totiž má stát saúdský korunní princ Mohammad Bin Salman, jehož osobní bohatství přesahuje hodnotu 2,5 miliardy liber.

Třebaže není králem, je nejmocnější postavou ve své zemi. Král, jeho otec, totiž trpí Alzheimerovou chorobou. Mimo pozici prince je také ministrem obrany a místopředsedou vlády. K moci přišel v roce 2017, když byl ze všech pozic, včetně pozice korunního prince, sesazen jeho bratranec Mohammad Bin Nayef.

Od doby, co je princem, vede Bin Salman dle svých slov protikorupční kampaň. Během té bylo zatčeno okolo 500 lidí a zablokováno přes 2000 bankovních účtů zacílených na peněžní aktiva v hodnotě zhruba 600 miliard liber.

Mimo to tvrdí, že chce, aby se Saúdská Arábie stala zemí umírněného islámu, pomalu zavádí reformy. Například povoluje ženám řídit. Jenže je tu druhá stránka. Čím dál více je omezována svoboda tisku.

V roce 2018 byl navíc na saúdském konzulátu v Istanbulu zavražděn novinář Jamal Khashoggi. Za jeho vraždu doposud nebyl nikdo odsouzen, přičemž veřejně je ve velkém obviňován právě Bin Salman, respektive společnost PIF.

Celý obchod kritizuje mnoho lidskoprávních organizací, například Amnesty International. Vyjádřila se však i vdova po zavražděném novináři Hatice Cengizová.

„Korunní princ nyní jen předstírá, že není zapojen do tohoto obchodu. Všichni víme, že jej využívá k tomu, aby se očistil svou reputaci,“ má jasno Cengizová. Zástupci lidskoprávních organizací pak tvrdí, že je nemožné oddělit zájmy PIF a státu.

PIF je dle mnoha organizací spoluviníkem při závažném porušování lidských práv, které v Saúdské Arábii není ničím výjimečný. Prý také zatýká různé aktivisty a podílí se na popravách a válečných zločinech v Jemenu.

Peníze a úspěch milovaného klubu jsou věci, které leckoho zaslepují. Téměř 95 % fanoušků Newcastlu výše zmíněné problémy vůbec neřešilo, v průzkumu totiž vyjádřili svůj jasný souhlas s tímto obchodem bez ohledu na jakákoliv lidská práva.

V Newcastlu se mluví o velkém dni pro město i klub. Organizace hájící lidská práva však nadále bojují o to, aby PIF a celý obchod byl ještě jednou pořádně prověřen. Nedá se ale očekávat, že dojde k nějaké změně.

Obezřetnost by ale měla být na místě. Ostatně se stačí podívat, jak velký vliv začínají státy, v nichž jsou nepopiratelně porušována lidská práva, ve fotbalovém světě mít.

Zdroje: RT, The Guardian, DailyStar, Twitter