Totální fotbal Erika ten Haga: Nizozemský trenér stvořil další ničivou zbraň

Před dvěma lety utnula snažení svěřenců Erika ten Haga branka Lucase Moury v nastavení semifinále Ligy Mistrů. Po dvou neúspěšných sezónách si Ajax brousí zuby na postup ze skupiny. Jeho geniální provedení totálního fotbalu ho ovšem může dovést mnohem dál.

Co je to totální fotbal?

Totální fotbal je styl fotbalu, jenž byl vyvinut v druhé polovině 20. století v Nizozemí. Své jméno mu získala reprezentace země tulipánů na Mistrovství světa v roce 1974, na které se kvalifikovala pod vedením českého trenéra Františka Fadrhonce.

Na turnaji již ale Oranjes vedl fotbalový génius Rinus Michels, jehož družina tehdy podlehla ve finále domácím Němcům 2:1. Vyrovnané utkání rozhodl svou poslední brankou v reprezentačním dresu legendární Gerd Müller.

Totální fotbal se zakládá na pohybu a volnosti hráčů. Klíčovým faktorem je právě pohyb hráčů a neustálé náběhy z jakýchkoliv pozic, tvořící volný prostor pro další náběhy svých spoluhráčů.

Nizozemská reprezentace poté přidala i téměř neustávající napadání. Na soupeře s míčem se vrhali prakticky všichni hráči za balónem, čímž nejen vyvinuli obrovský tlak, ale předváděli i prvotřídní ofsajdovou past.

Totální fotbal v provedení letošního Ajaxu Amsterdam

Přestože byly postupem času rysy totálního fotbalu implementovány do hry většiny týmů, nejvýraznější podobnost můžeme vídat v aktuálním týmu Erika ten Haga -Ajaxu Amsterdam.

Učebnicově ho svěřenci předvedli v druhém kole skupinové fáze Ligy Mistrů, ve kterém porazili zcela bezzubou Besiktas poměrem 2:0.

Ajax vstoupil do utkání v na papíře napsané formaci 4231. V případě totálního fotbalu je to však poměrně irelevantní. Rozestavení se drželi pouze při presinku, který byl však spíše vázán na osobní rozebírání hráčů, než předzápasový poziční plán.

Nás ale mnohem více zajímá hra s balónem u nohy. S ním se Ajax většinou formoval do rozestavení 2-3-5. Jedinými hráči, jejichž pozice zůstávala po většinu zápasu v rámci možností stejná, byli Sébastian Haller na pozici hrotového útočníka, Edson Alvárez jakožto defenzivní záložník a Martinéz na pozici levého stopera.

Turecký soupeř hrál ve hlubokém bloku, s presinkem si tak domácí nemuseli příliš lámat hlavu. Rozehrávku většinou obstarala stoperská dvojice Martinéz Timber, kterou zásobili spoluhráči nespočtem náběhů do volného prostoru.

V případě, že naznala klíčová osoba celého systému – Daley Blind – nutnost účasti v rozehrávce kvůli udržení šířky hřiště, angažoval se do rozehry i on. Pokud Besiktas vystrkovala růžky, napomáhal i Timber. Často ale takové příležitosti využíval k doplnění záložní řady tak, jak tomu bylo u stopera zvykem právě v nejúspěšnějších letech nizozemské reprezentace.

Daley Blind byl mimo spousty rolí v průběhu utkání klíčový i v koordinaci spoluhráčů na hřišti. Pro ten Haga je nepostradatelný zejména díky vůdcovství a perfektnímu chápání hry a systému Ajaxu.

Jak tedy vypadala formace domácích v pokročilé fázi rozehrávky? Nejstaženější byla stoperská dvojice Timber-Martinéz. Před nimi záložní trojice Blind (na papíře levý bek), Edson Álvares a Noussair Mazraoui (na papíře pravý bek). Na hranici velkého brankoviště pak působila linie z leva do prava Tadič – Gravenberch – Haller – Berghuis – Antony.

Teď ale k další složité hráčské roli, kterou zastával Noussair Mazraoui. Na své straně měl před sebou levonohého Antonyho, který rád předvede svůj brazilský um v podání úniku směrem k ose hřiště.

Nabízela se tak možnost pro přečíslení a tandemy na pravém křídle právě mezi touto dvojicí. Aby se tak mohlo stát, měnil si svou pozici často s jedním ze záložníků, tedy Gravenberchem nebo Berghuisem, kteří operovali v mezerách mezi roztaženými křídly a Hallerem na hrotu.

Antony stažením k ose hřiště tento prostor zaplnil, hráč, který zde v daný moment figuroval, se tedy stáhnul a pravou lajnu obsadil právě Mazraoui.

Další typ rotace na jeho pozici nastal v případě již zmíněného stažení Daleyho Blinda do rozehrávky. Toho často nahrazoval stažením Gravenberch, Mazraouiho zase vytlačil vytahující se Timber. Útočná čtveřice (bez staženého Gravenbercha) se tedy posunula směrem do leva, za účelem vytvoření volného prostoru pro Mazraouiho (nově tedy Tadič – Haller – Berghuis – Antony – Mazraoui).

Specifickou roli pak měl na levém křídle i Tadič. Ten držel šířku hřiště, aby tak otevřel prostor pro náběhy často rotujících Blinda s Gravenberchem. Na rozdíl od brazilského spoluhráče na pravé straně se tak napříč hrání přes nohu choval více jako klasické křídlo, což dokazuje i vysoký počet dvanácti centrů, na úkor Antonyho čtyř.

Šance Ajaxu v letošní sezóně

Na domácí scéně to pro ten Hagovi svěřence vypadá opět jednoznačně. V zemi tulipánů aktuálně tým z hlavního města nemá konkurenci, což dokazuje přesvědčivým počtem 19 bodů ze 7 utkání a skóre 30:1.

Po dvou výhrách vévodí Ajax i skupině Ligy Mistrů, kde je mu však zdatným sokem rovněž šestibodová Borussia, se kterou si to v zajímavém utkání rozdá o první místo po první polovině skupinové fáze. Přesvědčivými výkony rovněž Ajax smetl ze stolu variantu přesunu do Evropské ligy skrze 3. příčku, která ho potkala v posledních dvou sezónách.

Po dobrém posílení má Ajax i kádr schopný konkurovat na dvou scénách zároveň až do konce sezóny. Se všemi pozicemi zdvojenými, ne-li ztrojenými by se tak letos mohl ucházet o podobný úspěch, jako v sezóně 2018/19, která skončila srdcervoucím vyřazením v semifinále nejprestižnější fotbalové soutěže světa – Lize mistrů.

Použité zdroje: Livesport, WhoScored