Okénko minulosti: Brankář Kolář chytal se zlomeným žebrem, legendární Plánička dokonce se zlomenou rukou

Slávistický brankář Ondřej Kolář po nešetrném ataku soupeře dochytával utkání v Karviné se zlomeným žebrem. Nebyl však prvním mužem mezi třemi tyčemi, který končil zápas s vážnými zdravotními potížemi. Legendární František Plánička na mistrovství světa ve Francii stál v brance československého týmu dokonce se zlomenou rukou.

Obhájci stříbrné medaile z předchozího světového šampionátu 1934 v Itálii, tým Československa, měl i na mistrovství světa 1938 ve Francii velké ambice. V prvním kole – hrálo se vyřazovacím způsobem od počátku – porazili Nizozemsko sice až v prodloužení, ale výrazně 3:0.

Ve čtvrtfinále, při počtu 16 účastníků to šlo velice rychle, se proti nim postavila Brazílie, která si postupně dobývala pozici nejlepšího zástupce Jižní Ameriky. Se střeleckou hvězdou Leonidasem v čele. Tedy na hrotu.

Duel se konal 12. června v Bordeaux, na stadionu Chaban-Delmas. Československý výběr se opíral o hrdiny předchozího šampionátu v Itálii, s báječným Františkem Pláničkou v brance a kanonýrem Oldřichem Nejedlým v útoku.

Vedení se však ujali Jihoameričané, ve 30. minutě překonal Pláničku famózní Leonidas. Nejlepší střelec MS 1934 Nejedlý vyrovnal v 65. minutě z pokutového kopu.

Čas běží, blíží se konec základní hrací doby. „Jsou to minuty zoufalých náporů z obou stran, ve kterém ona osudná chvíle, ukončující moji závodní činnost, moment, kdy Hercules překvapí zbytečně kličkujícího Daučíka a prohozem žene kupředu Perracia, “ líčil brankář československého výběru ve své knize ´Když chytal Plánička´, kterou literárně zpracoval spisovatel Karel Štorkán.

Nešťastný střet se neúprosně blíží. „Ještě než míč dolétl na nohu pravé spojky, na špici Perraciovy kopačky, podařilo se mi jej krýt dlouhým pohotovým skokem,“ popsal Plánička ve své autobiografii.

„Záblesk, vteřina kmitu. Nejslušnější Brazilec se již nemohl zastavit. Perraciova noha narazila vší silou na mou ruku,“ předal okamžik, který se nezapomíná.

Bylo zle. „Nic jsem zpočátku necítil. Jen se mi jiskřilo v očích. Za chvíli se však přihlásila úporná bolest,“ přiznal Plánička, že jeho stav byl opravdu vážný.

Jenže tehdy se ještě střídat nemohlo. Vůbec. „Čekal jsem nedočkavě na konec zápasu – když ale přišel, nic to nepomohlo. Bylo totiž nařízeno pokračování,“ nebylo možné ze hřiště odejít a oslabit kolektiv.

Diagnóza byla stanovena lékařem v místní nemocnici. „Člověče, vždyť máte zlomenou ruku a s tím jste hrál ještě 33 minut…?“ neskrýval údiv.

Bylo to poslední utkání jednoho z nejlepších brankářů světa všech dob v jeho bohaté kariéře.

Jeho následovník ve slávistickém dresu Ondřej Kolář se snad ze zdravotních neduhů vylíže a vrátí se mezi tři tyče. Na utkání v Karviné a hlavně nešetrný způsob boje domácího útočníka Kacpera Zycha ovšem nikdy nezapomene.

Zdroj: Kniha ´Když chytal Plánička´