Spojte se s námi


Ostatní

5 florbalových pravidel, o kterých jste možná nevěděli

Florbal je moderní sport, strmě nabírající na popularitě. Dnes se hrává na prakticky každé škole i hřišti mezi baráky a postupně se začíná navyšovat i počet „prostých” diváků, kteří si jej třeba jen tak zapnou v televizi a fandí.

Publikováno

dne

Florbal je moderní sport, strmě nabírající na popularitě. Dnes se hrává na prakticky každé škole i hřišti mezi baráky a postupně se začíná navyšovat i počet „prostých” diváků, kteří si jej třeba jen tak zapnou v televizi a fandí.

A právě pro ty, kteří se mu teprve chtějí začít (nebo nedávno začali) věnovat, sledují jej pouze v televizi nebo si třeba chodí s kamarády jen zapinkat na plácek, ale pořádně se nevyznají v pravidlech, je tento článek, v němž vám představíme několik florbalových pravidel, které dost možná neznáte.

#1 Rozehrávka

V podobných sportech bývá zvykem při každém přerušení buly na jednom z vyznačených bodů po hřišti. Ve florbale to ale funguje docela jinak. Dojde-li během hry k přestupku, nebo vypadnutí míčku ze hřiště, přichází na řadu rozehrávka.

Tu má ve své režii pochopitelně „postižené” mužstvo, a to z místa, kde k přestupku došlo. Soupeř navíc může stát nejblíže 3 metry od místa rozehrání, přičemž vzdálenost se týká i jeho florbalové hole.

A teď věc, která se porušuje možná nejvíce – samotný způsob rozehrání. Míček totiž musí být bezpodmínečně rozehrán zasažením, respektive „ťuknutím”, nikoliv však tažením či zvednutím. Navíc se rozehrávající hráč nemůže míčku dotknout dvakrát za sebou (nemůže tedy vyjet, nebo si jen narazit o mantinel).

#2 Brankoviště

Ptali jste se někdy sami sebe, k čemu tam ti florbalisti asi tak mají dvě brankoviště? Odpověď je prostá: malé brankoviště (o ploše 2,5 metrů čtverečních) značí osobní prostor gólmana, do nějž v žádném případě nesmí vstoupit útočící hráč, stejně jako obránci při blokování střel.

Velké brankoviště (s plochou 20 metrů čtverečních) je zase prostor, z nějž se nesmí dostat brankář. Aby mohl vzít míček do ruky, stačí mu zůstat ve velkém brankovišti klidně jen špičkou nohy, ale jakmile tento prostor úplně opustí, je na něj pohlíženo jako na kteréhokoliv jiného hráče v poli.

#3 Hra rukou

Ve florbalových pravidlech lze vidět mnoho paralel s těmi fotbalovými. Jednou z nich je také zakázaná hra rukou, na kterou zejména hráči, jež hrávali v minulosti hokej, často zapomínají. Odehrání míčku horní končetinou (od paže dál) se trestá dvouminutovým vyloučením.

Na rozdíl od hry na trávníku s velkým balonem bez děr, ale ve florbale není dovolena třeba ani hra na zemi (nepíská se, klečí-li hráč pouze na jednom koleni) nebo ve výskoku (tedy v momentě, kdy se hráč ani špičkou boty nedotýká země).

#4 Gól do posunuté branky

Dalším zajímavým pravidlem, které poměrně výrazně odlišuje florbal od hokeje, je to o dosažení gólu. Ten totiž může být uznán i v případě, že je brána, jež třeba právě na rozdíl od zmíněného ledního sportu není nijak uchycena, posunutá.

„Když je brána mimo její místo a míč překročil brankovou čáru zepředu mezi značkami umístění brány a pod pomyslným břevnem, je branka vstřelena správně,” píše se v oficiálních pravidlech.

#5 Červená karta

A na závěr zajímavost, ba dokonce florbalová rarita, k níž dochází opravdu jen velmi zřídka. I v tomto sportu totiž nosí rozhodčí v prsní kapsičce červenou kartu! Co znamená její vytažení?

Odchod hráče přímo do šaten, pětiminutové vyloučení, jež odsedí kdokoliv z týmu, a nevyhnutelné disciplinární řízení. Trest do konce utkání se navíc dle závažnosti dělí do tří kategorií.

Do první kategorie spadá hra neschválenou výstrojí, nastoupení hráče, který není uveden v zápise o utkání, opakující se nebo pokračující nesportovní chování, zlomení florbalky ze vzteku nebo nebezpečná fyzická hra. Za tyto přestupky nehrozí další následky.

Červená karta druhé kategorie už znamená stopku na příští zápas a řadí se do ni účast v šarvátce, dva přestupky na pětiminutové vyloučení v jednom utkání, úmyslné sabotování hry nebo používání vadné florbalky.

Do třetí, nejvážnější kategorie trestů, se řadí rvačka, brutální přestupek typu hození florbalky po soupeři, hrubé nesportovní chování (například sprosté urážení) a násilné jednání, zahrnující mimo jiné třeba plivnutí na soupeře. Takové chování již nemá jasně stanovenou hranici potrestání, ale přesně ji určí až disciplinární orgán.

Zdroj: Český florbal

Reklama

Oblíbené