Úvodní zápas skupiny D poodkryl mnohé. Na Chorvaty s přehledem máme, jak ubráníme Fodena zůstává záhadou

V neděli se odehrálo úvodní utkání pro mnohé nejsledovanější skupiny D mezi Anglií a Chorvatskem. Oba budoucí soupeři českého výběru tak poodkryli své zbraně i slabiny, se kterými na Euro přijeli, a právě ty si rozebereme.

Chorvatsko

Na Chorvatsko jsou zejména kvůli fantastickému mistrovství světa v Rusku kladena velká očekávání. Většinu fanoušků tak bezesporu výkon v úvodním utkání šampionátu zklamal, když zkušená sestava nestačila na Anglii v jediném aspektu hry.

Do zápasu nastoupilo prakticky se třemi defenzivními záložníky, jelikož všichni ze trojice Kovačić – Brozović – Modrić se dopředu moc nehnali a spíše tvořili s obranou linií sedmičlennou defenzívu.

Starší hráči jako Brozović absolutně nestíhali rychlostně a poté, co Angličané v čele s famózním Phillipsem ovládli střed hřiště, nebylo o čem. Právě tato disciplína by měla být v pátečním utkání rozhodující.

Vzhledem k variabilitě všech tří záložníků, kteří pravděpodobně nastoupí, Součka, Krále i Daridy, by mohl výběr Jaroslava Šilhavého právě tuto část pole ovládnout a rozhodnout tak své utkaní ve svůj prospěch. Ani forma vítěze Zlatého míče z roku 2018 Luky Modriće navíc není nijak oslnivá.

Pozitivem byl naopak výkon provizorního, teprve devatenáctiletého, levého beka Joška Gvardiola. Ten by mohl svou útočnou aktivitou, podobně jak to pravděpodobně dopadne proti Robertsonovi, zamezit startu Adama Hložka, jelikož i on bude potřebovat pevnou ruku, kterou by nad ním držel Lukáš Masopust.

Rozhodně nás v pátek nečeká lehký úkol, ovšem výkon Chorvatů proti Anglii nám rozhodně dává naději na tříbodový úspěch. Stále však musíme brát v potaz, proti jaké kvalitě kostkovaní stáli.

Anglie

Výběr Garetha Southagatea dokázal poprvé v historii ovládnout otevírací duel na Euru a po přesvědčivém výkonu jako další z favoritů rozhodně nezůstal za očekáváními.

Zatímco v ulicích Londýna teď zní píseň It’s Coming Home, v hlavách členů realizačního týmu české reprezentace se honí myšlenka, jak jen si poradíme s útočnými hrozbami Albionu.

Z mého pohledu se nejeví nejhůř pozice stopera, nýbrž levého obránce. Pokud by totiž na pravém křídle nastoupil opět Foden, bylo by zle.

Jen vzpomeňme, jaké potíže dělal Janovi Bořilovi Bukayo Saka v Evropské lize, který je v rychlém driblingu teprve poloviční oproti generačnímu talentu Philovi Fodenovi.

Pokud by se podobně povedlo utkání i dvojici Rice – Phillips, která působila jako několik let sehrané duo, byl by pro nás bod z tohoto utkání spíše zázrakem.

Pozitivum kladného výkonu Angličanů můžeme pro českou reprezentaci hledat v zisku bodů, jelikož pokud by zvítězila i proti Skotsku nebylo by pro ni v posledním utkání prakticky o co hrát a kvůli extrémně širokému kádru by zřejmě bylo potřeba poněkud proházet základní sestavu.

Zdroj: Livesport