Hvězdy ve stínu: Lorenzo Insigne

Po fotbalových trávnících běhá spousta fotbalistů, kteří se pravidelně objevují na titulních stranách a je o nich hodně slyšet. Světové megastar, jejichž jména jsou fotbalovými nadšenci vyslovena za den tolikrát, že by se to snad ani nedalo spočítat. Jsou ale i tací, kteří předvádí pozoruhodné výkony, ovšem často se na ně zapomíná, přitom jsou pro svůj klub naprosto klíčovými. Jedním z takových je i křídelník SSC Neapol Lorenzo Insigne.

Od patnácti v Neapoli

Fotbalový sen mladého Lorenza nabral reálných rozměrů v jeho patnácti letech, kdy se z klubu Olimpia Sant’Arpino přesunul do slunné Neapole, kde se začlenil do procesu v akademii Azzurri.

Ligový debut přišel pro nevysokého hráče až o čtyři roky později, konkrétně v lednu 2010. Do té doby ale stihl ještě hostování v Cavese, Foggii a Pescaře, kde jej mimochodem vedl český trenér Zdeněk Zeman.

Od sezóny 2012/13 byl již stabilním členem kádru a začal boj o pozice v útoku. Jeho soupeři tehdy byli například Edinson Cavani nebo Eduardo Vargas. Později se přidal i například Ezequiel Lavezzi.

Těžší začátky

První sezóny v A-týmu ještě, i vinou zranění, nepodával tak stabilní výkony a neměl kýžená čísla, ale od ročníku 2015/16 odehrál v každé sezóně alespoň 40 zápasů a jeho gólový příspěvek od té doby za sezónu neklesl pod 13 branek.

K tomu vždy přidal alespoň 8 gólových přihrávek. V aktuálním ročníku si pak připsal ve všech soutěžích zatím 45 startů, ve kterých nastřádal 17 gólů a 11 asistencí.

Na Insignem je zajímavé, kromě jeho neobvykle nízkého vzrůstu (163 cm), který ovšem při svém pohybu skvěle využívá, i jeho oddanost klubu z Kampánie.

Cavani, Vargas, Lavezzi, Higuain, Milik či Hamšík. Ti všichni jeho milovaný klub opustili, ale devětadvacetiletý fotbalista je v dresu Neapole spokojený, navíc po odchodu posledně zmíněného slovenského legionáře Marka Hamšíka přebral v klubu kapitánskou pásku.

Insigneho styl

Insigne nejraději hraje na pozici levého křídla, ne však výhradně. Více než dobře zahraje i jako hrotový útočník, či podhrotový playmaker, případně umí zaskočit i na pravém kraji hrací plochy.

Rád si navádí míč z levé strany na osu hřiště a zakončuje silnější pravou nohou, většinou technickou ranou na zadní tyč, tu má lidově řečeno vymazlenou.

Jeho variabilita je každým manažerem nadmíru ceněna, stejně jako fakt, že do jeho širokého repertoáru dovedností patří kromě driblinku a střelby i tvorba akcí nebo exekuce standardních situací, což je rozhodně potřeba, zvláště pak po odchodu Jorginha do londýnské Chelsea.

Velmi příkladným hráčem je Lorenzo Insigne i co se defenzivní snahy týče, která řekněme nebývá u ofenzivně laděných fotbalistů pravidlem.

Zdroje: Transfermarkt, Livesport