Prokletí velkolepých obratů pokračuje! Bílí Tygři ochutnali sparťanskou krev a jdou do finále

Žádné přepisování historických tabulek se nekoná. Sparťanské heslo #nezastavíš znovu nezafungovalo. Ačkoliv šli Pražané do sedmého duelu v lepším psychickém rozpoložení, nic to neznamenalo. Liberečtí zkrotili své emoce a v posledním zápase udolali Spartu.

Dalo by se říct, že sparťanská armáda padla. Přestože tasila meče na bílé šelmy až do posledních vteřin, zaplavil O2 Arénu z velké části jen obrovský smutek.

Úplně nejlépe všechno vystihuje jediná věta sparťanského obránce Adama Poláška: „Sami jsme si to pos*ali a pak z toho chtěli udělat zázrak,” řekl výstižně v pozápasovém hodnocení.

Jenomže zázraky na ledě se nedějí každý den a ani každý rok. A žádný velkolepý mejdan po legendárním obratu se nekoná ani teď.

Urostlý bek Sparty tak nemusel po utkání skrývat žádné emoce: „Když se prohraje v play off, bolí to hodně po každé sezoně. Je jedno, jestli se vypadne ve čtvrtfinále nebo v semifinále. Pokaždé je to nepříjemné.”

Přitom letos byl tento tým mimořádně natřískaný. Znovu se tak ukázalo, že tituly vám nevyhraje velký rozpočet, ani hvězdná soupiska. 

Možná by se zdálo, že teď je čas na odpočinek. Pokusit se během pár dní tuto nepříjemnou kocovinu vyspat a na chvíli hodit hokej za hlavu. Zapomenout? V žádném případě! 

Sportovní manažer pražského klubu se snažil po utkání svým hráčům tento nepříjemný pocit zafixovat v hlavách: „Říkal nám, ať si zapamatujeme tento moment. Tenhle smutek, tenhle pocit. A v příští sezoně si na něj vzpomeneme a víme, že tohle nechceme zažít znovu,” prozradil Polášek ze zákulisí velkoklubu.

Naopak zcela určitě by na celý tento příběh zapomněl trenér domácích Miroslav Hořava. Vytahovat stručně jeho nejzajímavější věty z tiskové konference po utkání ani možné není. Však posuďte sami:

Můžete zhodnotit zápas a celou sérii?

„Dobrý den, prohráli jsme, jsme vyřazení. Víc k tomu nemám.“

Nakolik rozhodovaly už úvodní dva prohrané domácí zápasy?

„Nevím. Další otázky.“

Scházel vám potrestaný obránce David Němeček. Byla to velká komplikace?

„Nevím! Máte nějaké další otázky? Nashledanou!“

Nálada domácí organizace byla včera večer v O2 Aréně opravdu pochmurná. 

SLAVNOSTNÍ VEČEŘE TYGRŮ 

Liberec zvládl jednu zásadní věc. Dokázal tři porážky v řadě hodit za hlavu, uklidnit emoce a dokonale se na soupeře před sedmým zápasem nachystat. Co si budeme nalhávat, nic jednoduchého.

Díky vedení v sérii 3:0 se tak nějak sami neplánovaně dostali pod velký tlak. Protože dotáhnout takový náskok play-off, to se už jeví víceméně jako povinnost. Bez ohledu na to, jak silný soupeř proti vám stojí.

Když se však ohlédneme za zápasy číslo pět a šest, mohli jsme vidět u libereckých jistou nervozitu. Takové ty přirozené obavy, že přece jen ještě není zdaleka vyhráno a že stát se muže opravu cokoliv.

Do sedmého klání ale vletěli Tygři opět koncentrovaně, připraveně, odhodlaně a hladově, jako tomu bylo v prvních dvou zápasech v O2 Aréně. Bez přehnaného respektu zkrátka přijeli vyhrát.

O psychické pohodě po utkání hovořil i Petr Jelínek: „Psychická pohoda sehrála velkou roli. Vedli jsme od první třetiny a pak přidali další gól, takže jsme měli celkem výhodu a naše hlavy byly nahoře,” rozplýval se kapitán Bílých Tygrů.

Těm pomohl na dálku i zraněný Ladislav Šmíd, který tráví aktuálně čas v Kanadě: „Jako tým máme společnou skupinu, kam si píšeme. Láďa nám před zápasem napsal motivační řeč. Ve všem zůstává s námi.”

Ohromnou radost měl z postupu brankář Liberce. Petr Kváča přišel před sezonou do nelehké role. Z takového brankáře na hraně jedničky a dvojky se stal rázem největší oporou týmu.

V těchto dnech zažívá své nejsladší momenty své dosavadní kariéry: „S odstupem času si vzpomenu i na jiné momenty. Na Budějovice, na Třinec, na Spengler Cup. Ale teď v tuhle chvíli, jak tu před vámi stojím, tenhle moment převládá,” řekl šťastný strážce liberecké svatyně.

I on musel zvládnout enormní psychické napětí. Právě na něm totiž stojí celý týmový výkon. Po pátém utkání byl velmi rozhozen, když praštil po odjezdu do kabiny hokejkou o mantinel. Na klíčový duel se však připravil skvěle.

„Na psychice pracuji s panem Láskou (trenérem brankářů), mám své věci, koníčky mimo hokej. Uvolnil jsem se, den před zápasem jsem nemyslel na hokej, zavolal jsem přítelkyni domů a ráno po probuzení se pořádně připravil,” prozradil Kváča svou přípravu na ultimátní zápas série.

Být gólmanem, to je ryze speciální věc. Liberecký čaroděj si ale vypjaté momenty užívá: „Být v klidu i v extrémních chvílích, to je trochu pocit jako být na drogách. Když se uklidníte a padne poslední sekunda, zjistíte, že jste strašně šťastnej,” řekl v rozhovoru pro iSport.

A dodal: „Hokej miluji, nevyměnil bych ho za nic na světě. A tahle série mě hrozně bavila.“

Liberec tak znovu postupuje do finále. Už v neděli rozehraje sérii s Oceláři ve Werk Aréně, a že mají tomuto soupeři co vracet! Před dvěma lety odjížděli z Třince zklamaní, se stříbrnými medailemi na krku.

Pokud si budou chtít Tygři nachystat chutnou hostinu i tentokrát, budou si muset velmi ostře nabrousit zuby. Třinecká ocel se totiž v posledních letech kouše opravdu těžko.

Zdroj: Tipsport Extraliga, iSport, Hokej.cz