Souček je moje srdcovka, říká Petržela. S Milanem Barošem má vztah komplikovanější

Vlastimil Petržela během své trenérské kariéry vedl mnoho fotbalových umělců. Jednoho z těch současných měl pod palcem na velmi krátkou dobu ve Vlašimi, v té době ale měla ke hvězdě ještě dalekou cestu. Ano, tipujete správně, řeč je o Tomáši Součkovi. Jak na něj trenér vzpomíná a jaký vztah má s Milanem Barošem?

Petržela v rozhovoru pro deník Sport dává k dobru příhodu o tom, jak měli v létě roku 2014 na zkoušce ve Vlašimi Tomáše Součka poté, co s ním tehdy Slavie napočítala do sestavy pro danou část ročníku. Petrželu zaujaly jak Součkovy fotbalové vlastnosti, tak i ty lidské.

„Líbil se mi. Samá ruka noha, ale s balonem uměl. Úžasný kluk, kondičně vynikající. Na to, jak je vysoký, umí kopat, nadstandardně hraje hlavou. Hlavně mě strašně zaujal lidsky. Když jsem s ním po příchodu mluvil, byl báječný. Nejen skromností a bezprostředností,“ rozplývá se ještě nyní s odstupem mnoha let.

Majitel Vlašimi však ze Součka nadšený nebyl. Tvrdil o něm, že je neohrabané kopyto, a to tak dlouho, až Petržela couvl a na příchodu hráče už netrval. Součka tak Vlašim poslala zpět do metropole.

„Měl jsem si to, já blbec, prosadit a ve Vlašimi si ho nechat… Hrozně mu fandím, Tomášek je to moje srdcovka,“ uzavírá tuto kapitolu.

Ještě k jednomu slavnému hráči se následně stočila řeč, konkrétně k Milanu Barošovi. Petržela rok a půl koučoval Baník Ostrava (leden 2016 – červen 2017), odchovanec Vigantic tehdy pomýšlel na návrat do modrobílého dresu. Náročný kouč však byl proti tomu, i když nepřímo.

„Když jsem do Ostravy přišel, tlak, že by se vrátil Milan Baroš, začal pomalinku narůstat. Chtěli ho fanoušci. Říkal jsem: Proč ne, může, ale ne, že přijede na dva tréninky a odehraje zápas. Bude jako všichni hráči, takže trénovat celý týden v Ostravě,“ trval na svém Petržela.

Vzhledem k tomu, že Baníku šlo o posun ze druhého patra ligových soutěží do toho prvního, potřeboval Petržela dle svých slov „čistou“ kabinu. Tedy hráče bez hvězdných manýrů. Raději chtěl sázet na fotbalové dříče, kteří potáhnou všichni za jeden provaz a budou mít všichni stejné podmínky.

„Jediným cílem byl postup a bylo pro něj potřeba udělat sportovně úplně všechno. Neexistovalo, aby měl někdo nějaké úlevy. On bydlí, myslím, v Praze, ne? Jeho kluci začali hrát za Slavii. A já chtěl, aby trénoval celý týden v Ostravě.“

Ve fotbalových kuloárech se traduje, že si od té doby tito dva kohouti nemohou přijít na jméno. Milan Baroš se k tomu ostatně vyjadřuje i ve své knize. Platí to ale jen tak napůl.

„Nic proti němu nemám. Milan Baroš jako fotbalista, klobouk dolů. Je to úžasný hráč a jeho kariéra taky. Obdivuju ho. Když už jsem v Baníku dávno nebyl, poslal mi po zápase na Spartě esemesku, ve které mě sjel. Bylo to úplně zbytečné,“ tvrdí Petržela.

Možná, že se někdy ještě jejich vztah narovná. V situaci kouč – svěřenec k tomu ale už nedojde, neboť si Milan Baroš již užívá zaslouženého fotbalového odpočinku.

Zdroj: Deník Sport