Komentář ze sklenice (piva) #4 – dohráno (co sobota dala a vzala)

„To zas byla sobota. Já na to asi nemám kámo,“ protíral si Terry oči.

„Mi to budeš říkat? Ty nové body jsou úplně na hadry,“ chraptěl odněkud zpoza rohu Burry.

„Tak když jsi mentál a bereš si v půlce deštivého ledna bílé boty,“ smál se Larry.

„Ono je úplně jednou jakou mají barvu, když ti na ně tvoji vypatlaní kamarádi hážou nedopalky ty chytráku,“ odpověděl mu Burry, nalévaje si Colu.

„Jdem se odpoledne podívat na Arsenal?“ ptal se Terry. „O půl třetí to dávají v tipáči.“

„Já nevím. Možná. Jestli mě nerozeberou ti psi,“ tvářil se Larry ztrápeně.

„Jací psi?“ divil se Terry.

„Jo pojďme, Bournemouth by mohl zahrát slušně,“ hecoval je Burry.

„Hej, jací psi?“ ptal se znova.

„Tak na nějaký Burnemonf nejdu ani omylem,“ vyslovil se Larry. „Co to vůbec je, nějaká skotská sunday league?“ smál se. „Není tam nic lepšího? Třeba TJ Sokol Bídákov proti FK Pikožilkov?“ utahoval si slaboduchými žerty z Terryho.

„Jací psi ty voleee!!“ vztekal se.

„Myslíš jediné dva týmy, které by byly ochotné tě přijmout?“ odpovídal mu Burry. „A mimochodem, ty mysliteli, Skoti mají soutěže svoje, takže jsi úplně mimo.“

„Dík, že se mnou někdo mluví vole,“ rezignoval Terry. „A moc bych se nesmál ty šášo. Pamatuješ si, jak hrál včera Real?“

„Ježiš ta troska přece dělá pajduláka na cvičáku,“ odpověděl mu konečně Burry. „Jo vlastně, na to jsem skoro zapomněl kámo. „Vždyť to tím včera začlo ne?“

„No joo, už vím. Taková psí ču…eh…lehká ženština…“ smál se Terry Larrymu. „Jo myslím, že jo. Ale oni dohráli v šest, to jsme nemohli být tak vyndaní ne?“

„Já jsem nebyl. Moc dobře vím, že v osmdesáté sedmé dával golaso Fornals. On je teprve devět šestka, chlapec bude asi trochu jinde.“ mluvil uznale Burry. „Ale zas když si vezmu, že Gabriel Jesus je ještě o rok mladší a zametá s borcema v Premier League, tak asi nebude úplně výjimečný.“

„Proboha mlčte oba dva. Už mi bylo skoro dobře a z těch vašich chytrých keců se mi zase přitížilo,“ mračil se Larry. „Měli tak akorát velké štěstí a bylo to stejně kupené a Realek je stejně nechal a kdyby chtěli, tak jim stejně dají osmičku a stejně jsou nejlepší a prostě vůbec tomu nerozumíte a…a běžte si takové pohádky to vykládat jinam, tady se fandí Realku,“ ukončil Larry vyčerpávající monolog.

„A jak hrálo Schalke? Měl jsem vsazeno,“ ptal se Terry.

„3:1 dostali v tom Lipsku, Werner gólík a asistenci, to je taky parádní talent. A jelikož jsem měl stejný tiket jako ty, tak ti můžu říct, že Everton dostal v Londýně čtverec (Hurricane si zas dal dva fíky), Chelsea remizovala s Leicesterem 0:0 a to hráli půl hodiny proti deseti, protože Iborra dostal dvě žluté. A měli jsme dát na Gironu, protože ta nasekala Las Palmas 6,“ informoval Terryho Burry.

„Dík, takže zase nic. Možná bych se měl trochu krotit, nechávám tam celkem sumičky,“ hodnotil svou sázkařskou formu Terry.

„Jo to bys měl ty hazardérský alkáči.“ volal na něho z kuchyně Larry.

„Co tam děláš a jak ses tam dostal? Vůbec jsem si tě nevšiml,“ odpovídal mu Burry.

„Dávám si snídani. Chleba. Je takový mazlavý. Kváskový. Teda kvasnicový. Vlastně jakoby teče. Je na tom nějaký nápis. Aha, ono je to pivo,“ chraptěl čím dál, tím víc. „A co se týče tvých, očividně špatných, pozorovacích schopností, normálně jsem vstal a prošel kolem vás, vy trosky,“ smál se (znělo to jako kašel celoživotního kuřáka).

Parádní ráno.