Miroslav Liba: Berbrův nástupce | Díl V: Poštovní holub

Všemocný vládce českého fotbalu Roman Berbr, jenž léta doslova určoval, co se ve fotbale uděje, za pokračovatele svých nečistých praktik označil Miroslava Libu, člena výkonného výboru FAČR a předsedu středočeského krajského svazu. Trefil se přesně. Dvaašedesátiletý Liba se ve fotbale představil v mnoha pozicích. A lidé, kteří ho v nich poznali, dospěli k názoru – člověk nepříliš vysokého intelektu, lidsky skoro nesnesitelný, ovšem ochotný kdykoli k jakékoli podlosti.

Ač bývali kolegové, neměli Liba a Berbr zpočátku moc vstřícné vztahy. „Berbr řval, že taková nula nemá ve fotbale co pohledávat a chtěl ho vyhodit,“ prozrazuje vzájemnou až nenávist Krajl.

Snadno jeden i druhý poznali, co je jeho protějšek zač. Nepříliš vzdělaný, bez společenského rozhledu, ochotný kdykoli k jakékoli špatnosti, mamon na prvním místě. Silná konkurence při cestě vzhůru. Nakonec však seznali, že spojenectví je výhodnější.

Jelikož se Libovo jméno objevilo v korupční aféře s policejními odposlechy v roce 2004, po níž skončil jako rozhodčí, dle zásad spolku nesměl vykonávat funkci delegáta.

Berbr ho vytáhl zpět a posadil na tribunu jako hodnotitele rozhodčích, čímž se mu otevřely dveře na zápasy UEFA. Vděčnost až za hrob. „Vlastně prodal celý středočeský kraj za pozici delegáta,“ charakterizuje Krajl tento handl.

Náčelník získal nejoddanějšího služebníka, který ho podržel v každé chvíli.

Když se provalilo, že byl Berbr členem StB, přispěchal Liba s ujištěním, že nikdy Berbr nikomu neublížil. Proč si byl tak jistý?

Možná absolutní tupost, neboť ani nevěděl – vzhledem k nevysoké inteligenci to však není vyloučené – jak Státní bezpečnost v minulém totalitním režimu ničila osudy lidí. Nebo slepá oddanost Náčelníkovi.

Je tu však i další vysvětlení, že skutečně mohl nahlížet do spisu a věděl tudíž, jak se Berbr choval. Jelikož to prohlašoval v době, kdy ještě nebyly svazky veřejnosti dostupné, tak se nabízí otázka, zda se Liba nepohyboval ještě ve vyšším režimu komunistické moci než jeho souputník!

Ale spojení se vytvořilo pevné. „Cokoli se na kraji šustlo, hned to letěl oznámit Berbrovi. Říkali jsme mu poštovní holub,“ prozrazuje Krajl tajnou přezdívku, která však vystihuje všechno.

Díl I: Reprezentace za úplatek

Díl II: Ivánku raději mlč

Díl III: Znalec pobaltských hymen

Díl IV: Podnikatel s fotbalem

Díl VI: Komanda v rajonu

Díl VII: Školitel bez odborných vědomostí

Sedmidílnou sérii Miroslav Liba: Náčelníkův nástupce sepsal Stanislav Hrabě pro časopis Hattrick.