Děti by měly být vedeny k bojovým sportům. Je to skvělá cesta a pomoc, má jasno Jiří „Denisa“ Procházka

Jiří „Denisa“ Procházka po debutu v UFC přijímá jeden rozhovor za druhým a je doslova až terčem médií. Jakkoliv na to dříve nebyl zvyklý, v rozhovoru pro K.O. magazín prozradil, že to má tak nějak na párku, díky čemuž to zvládá. Co zajímavého ještě řekl?

Rozhovory a mediální činnost označil v rozhovoru Procházka za nutné zlo. Nicméně bere to jako součást své cesty a proto je prý absolvuje rád. Třebaže je toho hodně, díky týmu lidí, kterým se obklopuje, vše zvládá stíhat a nezanedbává tak ani tréninky.

A zdali jej neděsí ještě větší nárůst popularity? Sám na sobě prý čím dál více pozoruje, že je raději sám a dělá si své věci. Přesto se snaží to brát pozitivně, dávat tomu šťávu. Co se bulváru týká, prý se na to i těší, aby poznal média i z jiné stránky, než z té pozitivní.

Poté už se ale rozhovor ubíral směrem UFC. „Denisa“ popsal cestu na bojový ostrov, kde zažil svou premiéru. Ta totiž byla trochu komplikovaná. Z České republiky letěl se svým týmem do Londýna, kde však musel tři dny strávit na hotelovém pokoji odděleně od svého týmu a neopouštět jej. Následoval přelet do Abu Dhabi, kde už prožil pohodový týden.

A zdali by si přál zažít jiný výjimečný turnaj, než na kterém v UFC debutoval? Show už prý nevnímá. Nadšený totiž byl už ze své premiéry v Rizinu natolik, že si myslel, že nic víc už být ani nemůže. Nyní je však v nejprestižnější organizaci na světě a chce se soustředit primárně na boj, věci okolo již tedy tolik neřeší a kašle na ně.

V zápase, který Procházka absolvoval, si leckdo všiml, že bojuje s rukama dole. S tím samozřejmě jeho trenéři úplně nesouhlasí. „Musel jsem je nastavit na moje vnímání toho boje. Musel jsem jim říct, jakou mám představu a vizi. Mám jinačí pohledy a pocity než spousta lidí. Ladili jsme to, dávali jsme to dohromady, abychom nebyli v rozporu,“ prozradil.

V kleci chce předvádět šílenosti, musí ale být krocen jedním z trenérů, aby se k tomu dopracoval rozumnou cestou. A co se stane, až bude v cestě stát soupeř, proti němuž bude muset Procházka být více taktický, změnit svůj styl a nebýt tak atraktivní? „To je ono, to se mi líbí. Můj styl a můj výkon vlastně udělá můj soupeř,“ nechal se slyšet.

„Kdyby na mě Volkan (Procházkův poslední soupeř – pozn. red.) zvolil jiný styl boje, tak já se začnu tvarovat úplně jinak. Ale on do toho šlapal už od začátku a já neměl na vybranou, než se přizpůsobit a začít to tam sázet. Bylo tam sice dost chyb, ale takhle nějak bych to chtěl i dál,“ dodal.

O jeho dalším soupeři se vyjednává. Opět však potvrdil, že chce mít další zápas už na podzim. V Rizinu se totiž stal hvězdou, získal pás, obhájil jej. Totéž chce v UFC. Jen tedy chce ještě něco většího, než právě v japonské organizaci. Na tom se svým týmem nyní pracuje.

„UFC je nejvyšší liga. Musí se dodržovat nějaká pravidla a tak to prostě beru,“ vyjádřil se k některým striktním pravidlům a omezením ze strany organizace. Tlaku o změnu přezdívky se však vyhnul a tradiční „Denisa“ mu zůstala i nadále.

Prvním, komu po zápase napsal, byla jeho máma. Nutno však podotknout, že ta kdysi nebyla nadšená z toho, co její syn dělá. Procházka teda přiznal, že ji musel trochu nasměrovat: „Teď už mi do zápasů věří, ale dřív jsem jí řekl, že nemá na vybranou a musí mi věřit, jinak ji budu muset vyjmout z vnímání lidí okolo sebe. Nesnesu a nemůžu kolem sebe mít lidi, se kterýma nejsme na jedné vlně.“

Tématem rozhovoru byl také mentální koučink, který však Procházka praktikuje prakticky sám na sobě. Člověk totiž prý musí mít nějaký přístup a nějak přemýšlet, což jsou věci, které chce ovládat, protože jsou alfou omegou pro zápas, pro komunikaci s přáteli, sám se sebou, zkrátka se vším a se všemi.

Dříve prý byl velice striktní, co se týká disciplíny. Mohla za to Kniha pěti kruhů, která z něj málem učinila radikála: „Ženský? Neexistuje. Mluvíš sprostě? Neexistuje. Pryč, běž z mýho života. Zajímala mě jen cesta a boj. Jestli je jídlo dobrý nebo hnusný? Já to nevnímám, je to všechno stejná linie,“ zavzpomínal na počátek své cesty. Teď už je jeho tradicí před odletem na zápas dát si pivo.

Na závěr dodal, že děti by měly být vedeny k bojovým sportům. Obzvláště mají-li hodně energie či nějaké problémy. Je to prý skvělá cesta a pomoc, která pomohla jemu samotnému. A jeho blízká budoucnost? „Vítězství!“ zakončil nadšeně rozhovor Jiří „Denisa“ Procházka.

Zdroj: K.O. magazín