Jílkův vyhazov ze Sparty byla chyba. Data ukazují, že se letenští herně vůbec neposunuli

Před pár dny způsobil Václav Jílek poprask. Kouč aktuálně bez práce řekl, že se Sparta po jeho odvolání v herní kvalitě neposunula. Pomocí dat jsem se podíval na celé jeho působení a rozebral, zda je jeho výrok alespoň trochu pravdivý. Pro mnoho fanoušků jsem překvapivě přišel k hodnocení, že letenští pod Kotalem dokonce zhoršili.

Chtěl bych se vrátit úplně na začátek, když sportovní ředitel Tomáš Rosický Václava Jílka vybíral. Nejprve se podívám, zda byl pro svou pozici přizpůsobilý a neměl být vybrán jiný stratég.

Při výběru nového trenéra je podle mě nejdůležitější klást si těchto 6 otázek:

• 1. Chceme trenéra, co umí pracovat s mládeží?

• 2. Bude trenér zapadat do charakteru hráčů a celkově klubu?

• 3. Je kouč schopný pracovat s kvalitou kádru? Jsme případně schopni mu nabídnout hráče, kteří budou sedět jeho systému?

• 4. Jaký chceme hrát styl?

• 5. Je cílem titul? Má trenér zkušenosti s bojem o titul?

• 6. Co trenér v předchozích klubech dokázal? (klíčové)

Tomáš Rosický si vybral Václava Jílka. V krátkosti jsem postupně rozebral každý faktor a zda k němu volba Jílka sedí.

• 1. Sparta chce pracovat s mládeží, to Jílek splňuje (Chorý, Jemelka, Houska, Kalvach, Plšek, Zahradníček…)

• 2. Jílek ve Spartě již dříve působil, klub zná. Dnes však víme, že tlak neustál

• 3. Sparta má bezpochyby kvalitní kádr, ale ne úplně pro Jílka (o tom později)

• 4. Rosický deklaroval, že se s Jílkem v představách o herní stylu nerozchází

• 5. Jílek již ve Spartě působil, takže velký tlak znal (ale následně ho neustál)

• 6. V minulém angažmá předváděl skvělý fotbal se Sigmou, kterou dotáhl až do Evropy

Myslím si, že jsme v lize za posledních pět let neviděli zajímavější trenéry než Trpišovského s Jílkem. Ten svou strategii v Sigmě postavil na neustálém pohybu, změně pozic a dynamickém okupování prostoru. Vytáhl několik odchovanců a pro ligu objevil úžasného Kalvacha nebo dříve famózního Housku.

Pro mnoho týmů nebránitelný styl. Pravý bek zakončuje akci, křídlo končí na osmičce a osmička na křídle? Pro Olomouc klasika. Velmi složité na zkoordinování a kdo to umí naučit své hráče, tak je opravdu vynikající kouč (Bielsa, Pep, Sarri) a o to hůř se pak soupeři brání.

Jílek to však s Olomoucí dokázal, protože dostal čas na systematickou práci. Spadl do druhé ligy, o rok později se vrátil zpět daleko silnější a překvapil čtvrtým místem. Aby vytvořil pohárové mužstvo, tak potřeboval více než rok.

Také to zvládl s poměrně atypickou skladbou kádru. Stopeři schopní hrát ve vysoké obraně s kvalitní rozehrávkou, levý bek Vepřek přečíslující střed (trochu inverted full-back – dodával rovnováhu defenzivě), Kalvach jako ochrana stoperů a důležitý v rozehrávce, Houska jakožto osmička, okolo které se vše točí, Plšek jako podhrot, který doplňuje útočníka a zároveň se zapojuje do kombinace. Není mnoho klubů, kde byste našli takové složení týmu.

Jednoduchý nákres sestavy Olomouce pod Jílkem:

A ve Spartě ho neměl. Zejména stopeři nebyli připravení na takový styl, a proto dělali chyby. Kaya nemůže na hru ve vysoké defenzivní linii ani pomyslet, to stejné Štetina, který pravidelně chyboval celou kariéru, a ani čtyřiatřicetiletý Costa neměl atributy, aby byl schopný pokrýt velký prostor, což je pro hru ve vysoké linii zásadní. Panák je neustále zraněný. Osobně však dodnes nechápu, proč nedostal větší prostor Uroš Radakovič, který svou roli zvládal v Olomouci na výbornou. Byl tak psychicky na dně, že to prostě nešlo?

Tak či tak, Radakovič odešel na hostování do ruského Orenburgu. Z celkového výběru šesti stoperů, kteří byli na Letné i po konci přestupového období, vidím jen dva, co byli schopni hrát pod Jílkem jeho systém hry – David Lischka a Dávid Hancko. Lischka však nebyl v úvodu sezony k dispozici a musel být zabudován postupně. Hancko začal hrát pravidelně, ale nepřesvědčil. Podobně jako všichni stopeři, kteří pod Jílkem nastoupili.

A tak se střední obránci střídali jako na běžícím páse. Jednou nastoupila jedna dvojice, podruhé úplně jiná. Někteří fanoušci si dělali srandu, že Jílek tahá svou stoperskou dvojici z klobouku… Faktem je, že to týmu vůbec nepomohlo a samotným stoperům už vůbec ne. Pokud by si vybral pouze dva, do kterých by vložil důvěru a následně je hrál zápas co zápas bez ohledu na výsledky, tak by udělal nejlépe.

Takovou strategii má například Jaroslav Šilhavý, současný trenér reprezentace a bývalý kouč Slavie. Vybere si jednu dvojici a té věří stůj co stůj. Jílek však udělal přesný opak. To se projevilo na psychice stoperů a ti začali dělat chyby, protože byli pod tlakem, že v případě špatného výkonu poputují zpátky na lavičku. U Václava Kotala můžeme vidět, jak Štetina s Hanckem psychicky povyrostli, když dostali důvěru.

Pravdou je, že pod Jílkem stoperům moc nepomohl defenzivní záložník. Zatímco v Sigmě hrál na této pozici Kalvach, jenž obsáhl velký prostor jen svou poziční hrou a herní inteligencí, na Letnou si Jílek přitáhl Krejčího. 21letý záložník sice naskočil výborně, ale na kvality Kalvacha nedosahoval a stále nedosahuje. Je sice skvělý v soubojích ve vzduchu i na zemi, ale chybí mu lepší předvídavost a poziční hra. Proto byl často mimo svou pozici a ani nepokryl dostatečně velký prostor. To se projevilo v defenzivě, kdy bylo ve středu pole plno volného prostoru.

Levý bek Vepřek v Olomouci přečísloval střed pole a i proto byl v dobrém postavením po ztrátě míče svého celku. Tuto roli se Jílek snažil přenést nejprve na Martina Frýdka a hned od druhého kola na Michala Sáčka, který se přesunul ze středu zálohy na pravého beka. Výsledek? Letenští se snažili hrát s až moc vysunutými beky a nechávali za sebou plno prostoru. Jen sám Jílek ví, zda to bylo chybnými návyky hráčů, nebo to tak sám chtěl. Faktem je, že práce beků směrem dozadu nefungovala.

Roli Housky se 44letý kouč snažil přenést na Michala Trávníka či Martina Haška. Nedá se říct, že by to nefungovalo směrem dopředu. Sparta nikdy neměla problém s vytvářením šancí. Zároveň si myslím, že ani do defenzivy to nebyl od Trávníka nebo Haška žádný propadák. Chyba byla jinde. Pozice hráče číslo osm neměla žádný vliv na špatnou a až moc ofenzivní strukturu nepřipravenou na ztrátu míče.

Mnoho lidí však zapomnělo, že Sparta pod Jílkem vypadala docela zajímavě. Herně si vytvářela šance a soupeři drtivou většinu povolila zejména kvůli individuálním chybám, ale až tak vysoký inkasovaný počet branek si nezasloužila. Měla smůlu – plno příležitostí zahodila a naopak v obraně soupeři proměnili vše, co si vypracovali. Plno fanoušků se mi bude jistě smát, ale teď svou tezi podpořím daty.

Budu pracovat převážně s metrikou zvanou Expected goals (více zde). Data vypočítají, kolik gólů si tým v daném zápase zasloužil vsítit na základě šancí. Tento model opravdu funguje, ale ne krátkodobě. Ve fotbale totiž nepadá moc gólů a tím se výrazně zvyšuje vliv štěstí. Expected goals dokáže vypočítat, kolik gólů si daný tým zasloužil vstřelit a kolik dostat.

Nelze mít dlouhodobě pouze smůlu nebo pouze štěstí. Výsledky proto létají nahoru dolů a trenér nad nimi nemůže mít kontrolu. Kontrolu může mít jen v počtu vytvořených šancí pro a proti. Pokud daný tým nedává góly, ale Expected goals ukazují, že si jich zasloužil daleko více, tak se časem smůla a štěstí srovná a tým je dávat začne. To stejné platí pro defenzivu.

Nejprve čísla pod Jílkem. Sparta pod vedením hanáckého rodáka vybojovala 33 bodů ve 21 zápasech, což dělá průměr 1,57 bodu na zápas. Co si však Sparta reálně zasloužila na základě Expected points zohlednutící šance pro/proti (Očekávané body)? Podle této metriky by měla v té době získávat 1,70 bodu na zápas. To znamená, že letenští byli 0,13 bodu na zápas ve smůle!

Jílek vybojoval celkem 33 bodů, ale zasloužil si 35,8. Sparta se pod Kotalem výsledkově zvedla, ale vykazují stejný vzestup i data? Odpověď zní jasně: ne! Zatímco pod Jílkem si podle Expected goals zasloužila 1,70 bodu na zápas, pod Kotalem pouze 1,62! Rozdíl je v tom, že Jílek měl oproti Kotalovi smůlu a vykazoval horší výsledky, než ukazuje model hodnotící šance.

Kotal má navíc trochu štěstí, což je dáno také tím, že měl Jílek smůlu. Jak jsem již vysvětlil, štěstí i smůla se postupně srovnají do roviny. Rozdíl ve výsledcích je ještě umocněn faktem, že Jílek byl ve smůle jak v defenzivě, tak v ofenzivě, zatímco Kotal vykazuje štěstí v obou směrech.

Opět svou tezi podložím daty. Jílek vstřelil 39 gólů, podle Expected goals (dále pouze jako xG) si zasloužil 42,26 – 3,26 gólu ve smůle v ofenzivě. Jílek dostal 28 gólů, přičemž podle xG si zasloužil pouze 25,76 – 2,28 gólu ve smůle v defenzivě. Když sečteme ofenzivu i defenzivu, tak je 5,54 gólu ve smůle. Kotal vstřelil 27 gólů, přičemž podle xG si zasloužil 25,21 – 1,79 gólů ve štěstí v ofenzivě. Kotal dostal 12 gólů, přičemž podle xG si zasloužil 16,51 – 4,51 gólu ve štěstí v defenzivě. Kotal celkem 6,3 gólu ve štěstí. Jílek byl 3,26 gólu ve smůle.

Ještě vše převedu na jeden zápas. Jílek si vytvořil 2,01 očekávaného gólu na zápas, Kotal 1,80 – Jílek si vytvořil o 0,21 očekávaného gólu na zápas více, v ofenzivě byl výrazně lepší. Jílek soupeři povolil 1,22 očekávaného gólu na zápas, Kotal 1,17 – Jílek povolil o 0,05 očekávaného gólu na zápas více, Kotal tedy defenzivu nepatrně vylepšil.

Co se týče vytváření šancí pro a proti, tak se Sparta nikam neposunula, právě naopak. Pod Jílkem však měla smůlu a naopak pod Kotalem má štěstí. Pokud tedy Rosický vyhodil Jílka kvůli výsledkům, tak to byla chyba. Osobně bych Jílkovi dal čas, aby ještě více upravil herní styl k obrazu svému a také počkal, až se xG vrátí do normálu.

Zkuste si tedy přečíst Jílkovo prohlášení ještě jednou, tentokrát s vědomím dat. „Osobně si myslím, že v herní kvalitě žádný zásadní posun neproběhl. Snížila se ale chybovost zadních řad, zvýšila efektivita vepředu a s výsledky se dostavilo vyšší sebevědomí. Někdy rozhodují maličkosti,“ uvedl Jílek před pár dny, načež vzbudil kontroverzi. Na základě dat se s ním snad dá souhlasit, ne?

Druhou věcí je, že jde o velmi nejasné vyjádření. Kdyby použil daná data a svoji myšlenku více rozvedl, tak by třeba nebyl pod takovou palbou kritiky. Těžko říct. Nebo by byl přijat úplně stejně, protože pro většinu fotbalových fanoušků jsou hlavním kritériem výsledky, i když to není pravda.

Můžete odehrát nejlepší utkání v sezoně a stejně prohrát. Ve fotbale opravdu rozhodují maličkosti a štěstí – toho Jílek moc neměl a Kotal naopak ano.

Čistě dle herního obrazu tedy soudím, že vyhodit Jílka byla chyba. Druhou věcí je kabina. Byly vztahy mezi Jílkem a hráči tak špatné, že nebylo jiné cesty než jej vyhodit? Přitom čas ukázal, že Sparta lídry má. Čistě podle pohledu zvenčí soudím, že vztahy byly opravdu chladné a v kabině kolovala negativní atmosféra. Je dost pravděpodobné, že se vše dozvíme postupem času.

Pořád však patří mezi nejzajímavější trenéry, které místní trh nabízí. V Sigmě předvedl, že svůj tým umí naučit styl, který je v České republice velmi vzácný. Jeho dynamické okupování prostoru umí naučit jen málokdo. Opravdu se těším, co předvede na dalších působištích. Ve Spartě nabral další zkušenosti a bude zajímavé sledovat, jak je prodá. Budoucnost má ve svých rukou…

Zdroj dat: InStat. Vycházel jsem pouze z ligových dat, pohárová jsem nebral v potaz.