Životní dráha Miroslava Pelty aneb Čáp, ani ten největší, s vlky žít nemůže

Bývalý předseda Fotbalové asociace České republiky (2011-2017) Miroslav Pelta stojí před soudem, za manipulování se státními dotacemi mu hrozí až dvanáct let odnětí svobody. Jedna z nejvýraznějších osobností české fotbalové scény, nesmírně výkonný, pracovitý funkcionář, vynikající znalec prostředí, nemá potíže se zákony poprvé. Pro český fotbal vykonal mnoho, ale svým jednáním mu také hodně ubližuje.

Když vcházel do soudní síně, předvedl čápa a pobavil přítomné. Všem chtěl ukázat, jak si věří, že ruka spravedlnosti na něj nedosáhne. Spoléhá, že postupně nasbíral tolik vlivných přítelíčků, že jeho odsouzení nebude ve státním zájmu. A také neustále ubezpečuje, že všechno dělal pro fotbal. Pravda to je, ale hlavně jeho.

Především je třeba doznat, že fotbal má rád. Nevstoupil do něj, aby se přiživil na jeho popularitě i bohatství, poznal ho od počátku. Když jako brankář provinčního města Varnsdorf sebou mlátil na škváře, nebyl v tom kalkul, že jednou bude jezdit na kongresy FIFA a bude mít otevřené dveře k politickým špičkám.

Fotbal miloval, pracoval pro něj bez únavy, dával do něj i své finanční prostředky. Jeho životní tragédií je, že se od zdravého poctivého jádra, obětavců, kteří nehledí na čas ani finanční ohodnocení a nezištně pečují o žáčky či drží fotbal i v těch nejmenších vesnicích, odklonil. Vlastně své bývalé kolegy zradil.

Po Peltovi sahala ruka zákona už při úplatkářské aféře v roce 2004. Tehdy pracoval pro Spartu – zároveň však vedl Jablonec, což sice odporuje předpisům FIFA, ale s tím si nikdy hlavu nelámal – a v policejních odposleších známých jako ´Ivánku vyprávěj´ se objevovalo často jeho jméno.

Důkazů proti němu bylo dost, podle policejních zjištění mohl být nařčen z nekalostí – pokusů o ovlivnění zápasu – až ve 27 případech. Ale pracoval pro Spartu, nejmocnější klub v zemi, bez její účasti by marketingová hodnota ligy hodně poklesla.

A navíc Spartu chránil tehdejší majitel Vlastimil Košťál, kariérní komunista, který i v novém politickém uspořádání měl dlouhé prsty. Tresty dolehly na jiné, méně chráněné, Pelta, přestože otevřeně přiznal, že sparťanské mistrovské jaro 2003 bylo cinknuté, se spravedlnosti vysmekl.

Do vysokých pozic stoupal i po svazové – nyní asociační linii. V době velkých úspěchů reprezentačního týmu byl manažerem reprezentace, hodně silnou pozici si vydobyl ve firmě STES, která obchoduje s reklamními a komerčními právy českého fotbalu. Vždy byl informovaný, připravený pomoci, problémy řešil s nadhledem a noblesou.

Když v roce 2011 odešel znechucen poměry z místa prvního muže českého fotbalu Ivan Hašek, vycítil šanci poskočit na vytoužený trůn. A jinak mu nevadilo – ani jiným – že on, majitel Jablonce a předseda libereckého kraje kandiduje za Moravu. Zvítězil, dosáhl životní mety. „Chci být úspěšným předsedou,“ znělo jeho krédo.

Aby se vyšvihl na první příčku, musel se však spojit se zákulisním vládcem Romanem Berbrem, jenž pomocí oddaných služebníků – rozhodčích ovládá volby na valné hromadě. Prohlašoval sice, že bude proti Berbrovi bojovat a nedovolí mu, aby si dělal, co chtěl, ale byly to jen plané řeči, jimž ani snad sám nemohl věřit. Jelikož ovšem ve fotbalovém prostředí požíval velkého renomé, některé přesvědčil. Jak hluboký to byl omyl.

Renomé chlapa, jemuž jde hlavně o fotbal, brzy ztratil, když dovolil, aby Berbrova komanda (rozhodčí), likvidovala kluby, jejichž členové se nepřizpůsobili. Pelta sice tvrdil, že o tom nevěděl, ale lhal, byl okamžitě informován, co se děje.

Nedokázal Berbra usměrnit, stal se naopak jeho poskokem. Odvrátil se tak od lidí, kteří fotbal mají rádi, dělají ho pro potěchu a jsou tím nejcennějším pokladem. Jakým byl kdysi i on, než ho schlamstla touha po slávě a moci.

Co dovedl, bylo umění sehnat peníze. Oslovoval politické i státní špičky, dokázal se vlivným odvděčovat za přízeň například v podobě luxusních zájezdů na fotbalové akce. Proslulé České domy na mistrovstvích Evropy 2012 a 2016 jen duněly bankety, kde nejvítanějšími hosty byly politické osobnosti.

Samozřejmě vše za fotbalové peníze, ale zpátky se vracely mnohem významnější částky. „Je problém, když je někdo hladový,“ říkával Pelta a všichni cenili, jaké umí sehnat prostředky. On Velký čáp, jak se sám sebe označoval, začal žít s vlky. To ho dohnalo až před soudní stolici.

Miroslav Pelta byl jedním z nejschopnějších funkcionářů v historii českého fotbalu. Bezesporu. Měl velké schopnosti, vyznal se. Určitě fotbalu hodně prospěl. Při cestě vzhůru však popřel sám sebe. Teď čelí hrozbě dlouholetému odnětí svobody. Vypočítaná škoda je 454 milionů korun.

Zdroj: ČT, Wikipedia