Jak se liší ligoví giganti? Slavia ohromuje fyzičkou, Plzeň kombinací

Již dnes v 19:00 se odehraje možná rozhodující duel zápasu o titul. Vedoucí Slavia přivítá druhou Plzeň, která se však na jaře rozjela a původní šestnáctibodový náskok snížila na polovinu. Oba celky české lize dominují, ale zároveň význávají jiný styl. Velmi odlišní jsou také oba trenéři. Co všechno je nejvíce rozděluje?

Na první pohled jsou si Jindřich Trpišovský a Adrián Guľa velmi podobní. Oba mají 44 let, takže patří mezi progresivní a mladé trenéry, kteří nejsou ve vrcholém fotbale tak dlouho. Oba si umí získat média svým vstřícným vystupováním, kdy odpovědi neshrnou do jedné či dvou vět, ale mluví dlouho a pečlivě. Oba jsou považováni za moderní typy koučů.

Ale ve svém stylu a pojetí se velmi liší. V jednom jsou stejní – chtějí dominovat. V české lize soupeři moc nepůjčují balon a snaží se mít utkání pod kontrolou. Jak Aleš Hruška, tak Ondřej Kolář jsou často využíváni při rozehrávce, kdy oba celky snaží vybruslit z presinku soupeře. Guľova Plzeň hraje častěji po zemi, Slavia si dokáže pomoct nákopy na vysoko postavené krajní beky Bořila s Coufalem.

Cílem obou celků každopádně je vytvořit přečíslení proti první linii napadání soupeře. Ve Slavii se rozestoupí oba stopeři více do kraje, aby se mohl zatáhnout defenzivní záložník. Na podzim jím byl Tomáš Souček, na jaře se zatahoval Holeš, Zima či Takács.

Plzeň přečísluje presink soupeře trochu jiným způsobem – pravý stoper Hejda se posune více doprava, levý stoper Brabec více do středu a vytvořený prostor na levé straně hřiště zaujme jeden z trojice záložníků, kteří mezi sebou neustále rotují, případně levý bek Limberský.

Na obrázku níže vidíte postavení Slavie, kdy stopeři Kúdela se Zimou roztáhli do stran a mezi ně si sběhl Holeš, takže „sešívaní“ vytvořili „diamant“ s brankářem Kolářem. Všimněte si vysokého postavení beků, které využívá také Viktoria. I křídelníci se v obou týmech stahují více do středu k útočníkovi. Rozdíl je v postavení záložníků. Plzeňští častěji rotují mezi sebou a v první fázi rozehrávky zůstávají níže (všimněte si dvojice Hořava, Kalvach na obrázku nahoře, kteří jsou vedle sebe a poměrně nízko).

Trpišovský má raději jednoho vysunutejšího záložníka a jednoho trochu defenzivnějšího. Kromě defenzivního záložníka, který se stáhne mezi stopery, se nevytahuje také klasická osmička (Traoré), ale Stanciu zůstává vysoko, i když si míč při rozehrávce bere také poměrně často.

Stanciu však musí být připraven na následné náběhy, které často provádí. V Mladé Boleslavi neustále zabíhal do prostoru mezi bekem a stoperem soupeře. To je rozdíl oproti startu jara, kdy se daleko častěji zapojoval do rozehrávky a k finální fázi se téměř nedostával.

V Plzni plní úlohu zabíhajícího hráče Aleš Čermák, ale hráči mezi sebou neustále rotují, takže do meziprostorů zabíhají také krajní beci, křídelníci nebo někdo další ze záložní řady.

Záložní řada Slavie a Plzně se odlišuje opravdu hodně. Zatímco Pražané mezi sebou tolik nerotují a téměř neustále zůstává v defenzivě defenzivní záložník a klasická osmička, tak v Plzni se k zakončení dostane i Kalvach. To by nebylo obvyklé u jiných týmů, protože Kalvach je většinu času nejméně ofenzivní středopolař a jeho hlavním úkolem je distribuce balonů do finální třetiny a ochrana obranné čtveřice v defenzivě.

Kalvach se trefil na Spartě a také proti Mladé Boleslavi předvedl, že se umí dostat do zakončení, což můžete vidět níže. Svoji šanci však neproměnil.

Oba celky se vyznačují svým napadáním. Zejména Slavia neustále běhá a díky velké kondici nutí soupeře k chybám. Kouč Trpišovský vyžaduje celoplošný presink, což neuniklo soupeřům v evropských pohárech. Bývalý trenér Chelsea Maurizio Sarri se dokonce vyjádřil, že za svou kariéru neviděl tak fyzicky vyspělé mužstvo jako Slavii.

Plzeň má přeci jen pasáže, kdy přenechá míč soupeři a zatáhne se do středního bloku. Přesto presuje velmi často, daleko častěji než za kouče Pavla Vrby. Adrián Gula po svým svěřencích požaduje, aby spustili presink ve chvíli, kdy si soupeř přihraje ze stopera na beka. Poté celý tým vystartuje a zavře svého soupeře na lajně.

Právě toho by však paradoxně mohla využít Slavia, protože se pak otevře prostor na druhé straně, kdy je vzdálený bek téměř sám. Dá se proto očekávat, že „sešívaní“ budou často přenášet hru z jednoho beka na toho druhého, který bude mít více času. Jde sice o velmi náročný styl na zkoordinování, ale Plzeň při presinku nechává opačnou stranu vcelku volnou.

Ukázka spouštěčů presinku Plzně: jakmile jde přihrávka ze stopera na beka, tak viktoriáni spustí své napadání a soupeře na dané straně zavřou.

Shrnutí

Uvidíme velmi zajímavý souboj dvou celků, které vedou moderní progresivní trenéři. Oba jsou však odlišní v mnoha ohledech. Jak Trpišovský, tak Guľa požadují rozehrávku od gólmana, kdy jeden ze záložníků přečíslí presink soupeře. V Plzni se záložník stahuje na levou stranu vedle stoperů, ve Slavii mezi stopery.

Slávisté jsou v defenzivě daleko agresivnější a běhavější. Napadají celoplošně a soupeři nenechávají prostor, za což již obdrželi pochvalu od řady známých tváří včetně Maurizia Sarriho. Plzeň má daleko více pasáží, kdy soupeři přenechá iniciatu, ale většinu času také kontroluje tempo hry a dominuje.

Oproti Slavii daleko více rotuje ve středu pole a díky tomu může kombinovat po zemi. Žádný jiný tým ve Fortuna lize nezkompletoval tolik přihrávek. Pod Gulou je kombinační fotbal ještě jasnější a viditelnější, takže se na Plzeň hezky dívá. Slavia tak krásný fotbal nehraje, to však neznamená, že stejně jako Viktoria nedominuje. Skvělých výsledků však dosahuje díky jinému stylu fotbalu – fyzicky náročnějšímu a silovějšímu.

Můžeme se tedy těšit na setkání dvou odlišných způsobů hry. Zatímco Slavii stačí remíza, aby si udržela svůj osmibodový náskok, pro Plzeň se jedná o „must win“ zápas. Sám si dovedu představit jak jasnou výhru domácích, tak také hostů. Může padnout plno branek, ale také žádná. Tento typ utkání se dá jen těžko predikovat. Jedno je jisté – zásadně zamíchá kartami v boji o titul.