Může Václav Kotal trénovat Spartu, když nemá odvahu?

Po středečním fotbalovém šlágru na pražské Letné můžeme konstatovat, že všechno zůstalo při starém. Sparta dělala chyby v obraně, dostala dva góly a Viktoria Plzeň, přes výpadek v závěru utkání, kdy si nechala dát branku, nakonec zvítězila, dá se říci po celém průběhu utkání, zaslouženě.

Chybovat je sice lidské, ale trenér Václav Kotal v prvním případě neměl šťastnou ruku, když nominoval některé hráče do základní sestavy na posty, na které nejsou zvyklí. Jistě, byl přesvědčen, že mají nejlepší předpoklady být na hřišti od začátku zápasu.

Jenže už teď je jasné, že Guélor Kanga není v žádném případě pravý záložník, protože ten má za úkol podporovat útočnou snahu mužstva, ale stejně tak musí bránit, a to je pro tohoto hráče velký problém. O tom se ale ví a na to by měli být v mužstvu určeni jiní hráči.

Když se k tomu připočte pravý obránce Andreas Vindheim, který má velké přednosti v ofenzivní činnosti, ale zaostává v činnosti defenzivní, tak se není čemu divit, že pravá strana letenského týmu připomínala všechno, jen ne nedobytný prostor, přes který by se hráči Viktorie neměli dostávat blíže k brance Sparty.

Nabízí se otázka, jestli by v takovém důležitém zápase s tak silným soupeřem, neměl hrát pravého obránce Michal Sáček, který na tomto postu nejednou zaskakoval a mohl jej v záloze nahradit Martin Frýdek.

No a nyní pojďme k té trenérově odvaze. Bořek Dočkal, současný kapitán mužstva, je sice momentálně určitě hráč, který má největší slovo jak na hřišti, tak i v kabině. Před přestávkou způsobenou pandemií to byla v pohárovém utkání s Baníkem a v derby se Slavií jedna z klíčových postav těchto zápasů.

Už teď je další velká postava klubu, ale zápas ho nezastihl v právě nejlepší pohodě. Nebyl to ten hráč, na kterého jsou příznivci Sparty zvyklí, ale to se může stát. Od toho je tady ale přece trenér, který musí vidět, že to není ono a když už ne v poločase, tak po obdržení druhé branky měl střídat s tím, že by Guélor Kanga přešel na střed hřiště, kde je zvyklý hrát.

Spartě se sice v závěru podařilo snížit na rozdíl jediné branky a v posledních minutách vyvinula velký tlak na bránu soupeře, jenže pozdě bycha honiti, vyrovnat se jí nepodařilo.

Kdyby ovšem ke střídání přikročil letenský lodivod o hodně dříve, tak by Viktoria měla velké problémy, protože se ukázalo, že její elastická a výborná obrana ke konci zápasu měla velké trhliny a celý tým úplně vypadl z role.

Rázem byla Viktoria zranitelná, její fotbalisté úplně ztratili na jistotě a byli rádi, že přišel konec zápasu. Jistě, jak řekl sparťanský trenér po zápase, je třeba respektovat kvalitu Plzně, ale na druhou stranu by se neměl bát riskovat a mít odvahu. Za stavu 0:2 neměla už Sparta co ztratit, mohla jen získat.

Třeba by to nevyšlo, ale mnoho sparťanských fanoušků a příznivců by svému trenérovi za tuto snahu určitě zatleskalo. Jak řekl sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický po odchodu Václava Jílka, že „Spartu nemůže trénovat každý“, tak by ji určitě neměl trénovat takový kouč, který nemá odvahu zasáhnout do sestavy tehdy, když je to potřeba. Pro Václava Kotala je to velké poučení do dalších kol.

V tom příštím zajíždějí letenští do Karviné a samozřejmě každý očekává jejich povinné vítězství. Ovšem kdyby nepřišlo, tak to by už letenské vedení velmi těžko rozdýchávalo, Sparta by se ocitla v obrovských problémech a s ní také její trenér.

Je to sice velmi zkušený kouč, ale i tak by cesta vzhůru z této výsledkové krize byla velmi trnitá a otázkou by bylo to, zda by ji současný kádr zvládl.