Legendy NHL: 11-násobný vítěz Stanley Cupu Henri Richard

Být bratrem slavného Maurice Richarda by nebyl lehký úděl pro nikoho, ale Henri se se skutečností, že bude pravděpodobně navždy tak trochu ve stínu svého slavnějšího bratra, a to i kdyby se třeba rozkrájel, popral na výbornou! Dodnes je jediným hokejistou historie NHL, jemuž se podařilo získat stříbrný pohár lorda Stanleyho celkem jedenáctkrát! Když byl na tento úctyhodný počin po mnoha letech dotázán, sám jen skromně odvětil: „Byl jsem jen ve správný čas na správném místě.“

Do hlavního týmu „Les Habitans“ se mladší z bratrů dostal v sezóně 1955/56 jako devatenáctiletý talent. Mnozí jeho příchod z počátku zpochybňovali a často se říkalo, že jeho působení v Montrealu je jen pouhým reklamním tahem. Maličký centr měřící pouhých 170 centimetrů tak musel o svých kvalitách nejdříve přesvědčit.

Do hlavního týmu se Henri Richard dostává v době, kdy je jeho bratr Maurice v klubu naprostou modlou. Oba bratry od sebe navíc dělil poměrně velký věkový rozestup patnácti let, takže se chce říct, že kdyby si spolu oba zahráli jednu sezónu byl by to velký úspěch. Oba bratři však spolu v dresu Canadiens odehráli rovných 5 sezón a co víc, v každé z nich dokráčeli Candiens až ke Stanley Cupu! Ale nepředbíhejme…

V premiérovém ročníku si Henri připsal sympatických 40 bodů v 64 zápasech, čímž jasně dokázal, že v klubu není jen jakási atrakce nebo nějaký přívěšek svého slavnějšího bratra, ale že také on umí hrát hokej a že si zkrátka místo v NHL zaslouží!

Po vydařené základní části Henri ještě posunul své výkony a v play off nastřádal 8 bodů v deseti utkáních, a tak i jeho zásluhou mohli „Habs“ slavit zisk Stanley Cupu! Montreal své soupeře v následujících letech jasně přehrával a v následujících čtyřech letech přidal další čtyři poháry! Mladší z Richardů tak zažil vskutku impozantní vstup, když v prvních pěti letech své kariéry měl v NHL na kontě pět triumfů! Fanoušci mu po vzoru jeho bratra, kterému se přezdívalo „Rocket“, vymysleli příznačnou přezdívku – „Pocket Rocket“.

Henri se vzápětí usadil na pozici prvního centra klubu a v sezóně 1957/58 si v 67 zápasech připsal 80 bodů (28+52), což bylo nejvíce v jeho kariéře! Jeho 52 nastřádaných asistencí bylo nejvíce v lize, za což si Richard vysloužil místo v prvním All-Star Teamu NHL!

„Hrál jsem ve fantastické společnosti. Měli jsme tehdy tolik skvělých hráčů,“ vzpomínal později a také přiznal, že bral úspěch jako něco naprosto samozřejmého. „Myslel jsem, že vyhrávat je úplně normální.“

Na rozdíl od svého bratra Maurice, který byl mnohem přímočařejším typem hokejisty, oplýval Henri vytříbenou technikou s dokonalým citem pro přihrávky, zároveň se však nezříkal ani svých defenzivních povinností. Kdyby se tehdy udělovala Selke Trophy pro nejlepšího defenzivního útočníka, byl by Henri patrně jeden z horkých kandidátů. Bohužel pro něj, spatřila tato trofej světlo světa až v sezóně 1977/78.

Henriho chvíle znovu přišly v play off – konkrétně ve vyřazovacích bojích 1960, kdy v 8 utkáních nastřádal 12 bodů, čímž opanoval produktivitu nadstavbové části. Také to bylo naposled, co si mohl užít vítězné pocity ze zisku poháru společně se svým bratrem. Po ukončení kariéry legendárního kanonýra a kapitána v jedné osobě se vítězná hegemonie Canadiens na čas zastavila.

Právě v té době však Henri zažíval vrchol své hokejové kariéry. V ročníku 1962/63 opět kraloval nejlepším nahrávačům soutěže, a to prosím pěkně v době, která nebyla na góly zrovna bohatá. I přes tento fakt si však Richard držel průměr bod na zápas. Z dalšího Stanley Cupu se „Habs“ radovali po pětileté odmlce v roce 1965. Rok na to triumf zopakovali, když nerozhodné skóre v prodloužení finálového utkání proti Detroitu rozsekl právě Henri Richard!

Přitom právě rozhodující gól z hole mladšího z Richardů je dodnes tak trochu zahalen rouškou tajemství. Na začátku prodloužení šestého finálového klání se Henri rozjíždí proti brankáři Red Wings, Rogeru Crozierovi, upadne a povalí k zemi také soupeřova gólmana.

Puk mezitím končí v brance, což se ale ani trochu nepozdává Crozierovi, který tvrdí, že viděl Richarda, jak kotouč za brankovou čáru dostává rukou! Hráči Red Wings ihned obklopují rozhodčího Franklina Udvardiho, jehož obviňují z toho, že v inkriminovaný okamžik nestál v dostatečné blízkosti, aby mohl celou situaci správně posoudit.

Další dva Stanley Cupy přidal Henri s Canadiens v roce 1967 a 1968 a ještě jeden v roce 1971. Tehdy se blýskl skvělým představením, když v šestém utkání proti Chicagu nejprve srovnal skóre a následně vstřelil vítěznou branku! V roce 1971 se také stal zástupcem kapitána Beliveaua.

O dva roky později dosáhl na rekord, který už možná nikdy nikdo nepřekoná – pojedenácté v kariéře si mohl v rukou potěžkat bájný Stanley Cup. V té době už byl kapitánem týmu! V NHL působil ještě následující dva roky. V prosinci roku 1973 se Henrimu podařilo pokořit hranici 1 000 kanadských bodů. Ve své předposlední sezóně získal Richard Bill Masterton Trophy za oddanost hokeji a po skončení play off 1975 se rozhodl ukončit aktivní hráčskou kariéru!

V tom samém roce Montreal Canadiens slavnostně vyřadili jeho číslo 16 pod strop domácího stánku! V prosinci roku 1975 se pak v legendární hale Forum Henri ještě oficiálně rozloučil s fanoušky. V roce 1979 byl zvolen do Hokejové síně slávy!

Po konci kariéry se Henri věnoval vlastní restauraci, kterou provozoval až do poloviny 80. let. Působil také v roli marketingového manažera jednoho kanadského pivovaru a pro Canadiens pracoval jako hokejový vyslanec. Další pocty se dočkal v roce 1991, kdy byl jmenován do Síně slávy kanadského sportu!

Henri Richard se stal legendou! V NHL nikdy neoblékl jiný dres než ten montrealský – odehrál v něm 20 sezón z nichž v 11 došel až na samotný vrchol! A přitom se o něm na začátku tvrdilo, že je jen pouhým nepodařeným bratrem slavného Maurice a že za jeho angažováním stojí pouhé reklamní účely…

HENRI RICHARD #16

– narozen 29. února 1936, Montreal, Quebec, Kanada; zemřel 6. března 2020
– 11x vyhrál Stanley Cup v barvách Montrealu Canadiens – 1956, 1957, 1958, 1959, 1960, 1965, 1966, 1968, 1969, 1971 a 1973, což se nikomu jinému víckrát nepovedlo
– Bill Masterton Trophy – 1974
– 1. All-Star Team NHL – 1958; 2.All-Star Team NHL – 1959, 1961 a 1963; 10x si zahrál All-Star Game NHL
– nejlepší nahrávač NHL – 1958 a 1963
– základní část: 1 256 utkání – 1 046 bodů (358+688)
– play off: 180 utkání – 129 bodů (49+80)
– v roce 1975 Montreal Canadiens slavnostně vyřadil jeho #16
– v roce 1979 zvolen do Hokejové síně slávy
– jeho 11 triumfů vyrovnal v některé z profesionálních soutěží v severní Americe jediný muž – Bill Russel v barvách Boston Celtics z basketbalové NBA

V roce 2017 byl vyhlášen jako jeden ze 100 nejlepších hráčů historie NHL.