Luděk Mikloško: V době mého odchodu z Baníku do West Hamu se u nás hrál lepší fotbal než v Anglii!

Luděk Mikloško nastoupil v dresu West Hamu v devadesátých letech do celkem 374 mistrovských zápasů. V klubu si jej velmi váží a minimálně jednou za rok jej členové vedení zvou na domácí zápas. Nyní s ním na oficiálním webu Kladivářů vyšel obsáhlý článek mapující jeho ostrovní angažmá.

Osmapadesátiletý Mikloško je v současnosti zaměstnán ve společnosti Sport Invest, kde se jako hráčský agent věnuje mladým brankářům z České republiky. Pozvání West Hamu vždy rád přijme, spojí jej často s inspekční cestou za „svými“ svěřenci. Naposledy byl v únoru 2020 na domácím zápase Kladivářů proti Southamptonu.

Mikloško do Anglie odcházel v únoru roku 1990, tedy nedlouho po Sametové revoluci. S ohledem na čerstvý pád komunistického režimu říká zajímavou informaci: „Úroveň fotbalu byla tehdy u nás v republice lepší, než jakou jsem hned po přestupu zažil v Anglii.“ Důvod?

„Za komunismu hráli všichni českoslovenští fotbalisté doma, nebylo jim umožněno odcházet do zahraničních klubů. Pouze ti, kteří si připsali alespoň 20 startů v reprezentaci a měli přes 32 let, mohli okusit angažmá mimo Československo. Proto naprostá většina kvalitních fotbalistů běhala po domácích trávnících,“ vysvětluje rodák z Prostějova.

Ročník 1988/1989 nedopadl pro West Ham dobře, dlouhodobě špatné výkony byly následovány sestupem do tehdejší Second Division. Mikloška si vybral trenér Lou Macari, aby v zimním přestupovém termínu oživil tým. Vypadalo to totiž, že sezóna 1989/1990 nebude postupová.

„Byl jsem tehdy s reprezentací, když přišla informace, že se o mě zajímá West Ham. Upřímně, do té doby jsem o něm nevěděl vůbec nic. Když jsem vycestoval na zkoušku do Anglie, bylo to logicky poprvé, kdy jsem zemi navštívil,“ vzpomíná Mikloško.

„Po týdnu v klubu mi řekli, že mě chtějí podepsat. Na pracovní povolení jsem však čekal další dva měsíce.“

Mikloško byl první hráč z Československa, který si zahrál profesionální fotbal v Anglii. Z hlediska pracovně-právních vztahů to tedy byly neprobádané vody. I proto se čekalo na povolení tak dlouho.

Mikloško se vrátil čekat na povolení do Československa, ale Baník mu vzhledem k zamýšlenému odchodu nedovolil ani trénovat. Dva měsíce se tak musel brankář udržovat pomocí individuální přípravy. Klub, který jej vychoval, jej v těžké situaci nepodržel.

Nakonec vše dobře dopadlo. Mikloško ve West Hamu strávil osm let, vybojoval s týmem postup v roce 1991 a následně také v roce 1993. V první postupové sezóně byl navíc jmenován Kladivářem roku. Po ukončení kariéry navíc ve východním Londýně působil i jako trenér brankářů. Právě na této pozici zažil postup do Premier League v roce 2005, na který rád vzpomíná.

Fanoušci Kladivářů si rodáka z Prostějova moc oblíbili, ve West Hamu jej vnímají jako legendu. Mikloško si jich vždy vážil a často je chválil.

„Atmosféra v ochozech byla vždy skvělá, bylo to pro mě neuvěřitelné. Než jsem do West Hamu přišel, nikdy jsem to nezažil.“

„Speciální pro mě bylo, když zpívali ‚můj‘ pokřik. Ten se udržel i tolik let po mém odchodu! Vyvolává to ve mě skvělý pocit. Ještě jednou bych chtěl fanouškům za vše poděkovat, vybudovali jsme si mezi sebou krásný vztah!“ uzavírá Mikloško.