Aldin Čajić: Cesta Džeka hrála roli v mém příchodu do Česka. Jsem nesmírně vděčný za pomoc Ljevakovičovi a Mahmutovičovi

Bosenský záložník Aldin Čajić upoutal na sebe pozornost v Teplicích a Dukle Praha. Momentálně působí již třetí rok v Turecku, kde se stal lídrem klubu z Istanbulu ve druhé lize. Nejlepší střelec Istanbulsporu v letošní sezóně se pro Ruik vyjádřil ke svému působení v mládeži Sparty nebo jaký vliv pro jeho kariéru měl Jiří Plíšek.

Rozhodl jste se zkusit štěstí v Česku jako několik dalších hráčů z Bosny. Hrála nějakou roli ve Vašem rozhodnutí cesta Edina Džeka? A bylo toto rozhodnutí správné pro Vaši  kariéru?

Určitě v tom hrálo roli to, že už tam byl Edin Džeko, ale taky i ostatní kluci jako Ljevakovič ,Mahmutovič nebo Merzič. Bylo to správné rozhodnutí pro moji kariéru, protože jsem chtěl odjet z Bosny někam do zahraničí a Česko byla ta správná volba.

Nejprve jste zkusil štěstí v mládeži Sparty Praha. Proč si myslíte, že jste se tam nedokázal prosadit?

V mládeži Sparty jsem ukázal svoje kvality. Byl tam trenér Petr Janoušek, který mi hodně pomohl, dokonce v B dorostu jsem byl i kapitánem mužstva. Rád na to všechno vzpomínám. Kdybych tam zůstal, tak možná bych se dostal do A týmu Sparty ale vím, že by to trvalo nějakou dobu než bych se tam dostal. Na druhou stranu Teplice mi nabídli, abych šel rovnou do Áčka, takže to byl jediný důvod, proč jsem ze Sparty odešel.

Do České republiky Vás přivedl Jiří Plíšek, který se podílel na více příchodech hráčů z Bosny. Jak se Vám s ním spolupracovalo? A čím to podle Vás je, že měl docela dobrý výběr hráčů, kteří se dokázali prosadit v Česku?

Ano, trenér Jiří Plíšek si mě přivedl do Teplic. Hodně mi věřil, věřil v moje kvality a říkal, že když budu dobře pracovat, tak že budu hrát. Rozuměli jsme si velmi dobře, já jsem věděl co, po mě chtěl a vracel jsem mu to na hřišti svými výkony. Chtěl bych mu hodně poděkovat, protože on byl ten, který si mě vytáhnul do dospělého fotbalu. Hodně mi to pomohlo v kariéře. Myslím si, že má skvělý výběr hráčů, umí poznat, který hráč je kvalitní a který ne a rozumí fotbalu strašně moc.

Do dospělého fotbalu jste se prosadil v Teplicích. Jak vzpomínáte na toto angažmá?

Bylo to krásný období a rád na to vždycky vzpomínám. Strávil jsem tam čtyři roky a dodnes tam mám hodně kamarádů. Taky pořád sleduju zápasy, protože tam stále hraje Admir Ljevakovič. Celé ty čtyři roky co jsem tam strávil, tak právě Ljevakovič a Mahmutovič mi hodně pomáhali, naučil jsem se od nich strašně moc, jak na hřišti, tak i o životních věcech. Jsem jim nesmírně vděčný za všechno, protože jsem v tu dobu byl dost mladý a každá rada od nich mi něco dala. A nesmím zapomenout ještě na Štěpána Vachouška, který je ikona klubu a obrovská osobnost jak na hřišti, tak i mimo něj.

Po čtyřech letech, v Teplicích jste přestoupil do Dukly Praha. Proč jste se rozhodl odejít do Dukly? A co říkáte tomu, kde se momentálně Dukla nachází?

Rozhodl jsem se odejít, protože jsem cítil, že už potřebuji nějakou změnu. Neměl jsem vůbec žádný problém v Teplicích, lidi v klubu a všichni kolem něj byly opravdu skvělý.

Je mi moc líto, když vidím, kde se teď Dukla nachází. Určitě si to nezaslouží, aby byla ve druhé lize, ale věřím tomu, že se brzy vrátí, tam kam patří.

Vaše cesta mohla být údajně stejná jako u Edina Džeka, když jste prý zaujal Wolfsburg a absolvoval tam zkoušku. Proč to podle Vás nevyšlo?

Nebyla to žádná zkouška. Zavolali mému agentovi, abych tam přijel na týden si zatrénovat, protože tam byl Edin. Bylo to takové nabírání zkušeností, abych prostě viděl, jak se tam pracuje a jaký je rozdíl mezi fotbalem v Česku a Německu. Trénoval jsem tam jen dvakrát a taky jsem se podíval na dva zápasy s Brémy a Frankfurtem. Takže žádná zkouška to nebyla, ale byla to fajn zkušenost.

Možná spoustu lidí neví, že jste si vysloužil přezdívku bosenský Fabregas. V čem jste si podle Vás s tímto hráčem podobní? A kdo tuhle přezdívku vymyslel?

Vůbec nevím, jak ta přezdívka vznikla. Nikdy jsem nějak nekoukal na to, jak hraje právě Fabregas, protože si myslím, že si nejsme vůbec podobní. Takže vůbec nevím, kdo to vymyslel.

Působíte už více jak tři roky ve druhé lize v Turecku. Mohl byste čtenářům přiblížit, jaké jsou tam podmínky a úroveň fotbalu?

Ano jsem tady už tři roky a jsem velice šťastný. Podmínky jsou opravdu skvělé, zázemí je výborné a každý stadion je tu na té nejvyšší úrovni. A úroveň fotbalu je velmi kvalitní a styl fotbalu mi tu dost sedl.

V Turecku jste nejprve nastupoval ze Elazigspor a nyní za Istanbulspor, kde jste se stal lídrem. Jak jste v Turecku celkově spokojený? A čím to je, že se Vám tam střelecky daří oproti Česku?

V Istanbulsporu jsem se stal lídrem, za ty tři roky co jsem tady. Hodně mi pomáhá to, že mě tu lidi mají opravdu rádi a cení si toho, jak hraju. Už tři roky tady pravidelně nastupuju a dokonce v letošní sezóně jsem vstřelil devět branek a jsem nejlepším střelcem mužstva. Do konce sezóny zbývá ještě šest zápasů, tak doufám, že ještě nějakou branku přidám.

Popravdě nevím čím to je, že se mi tady tak střelecky daří. Možná to je kvůli tomu, že už jsem starší, zkušenější a umím si najít vhodnou pozici, abych mohl skórovat.

Po sezóně Vám bude 28 let, nechtěl byste si zkusit nějaké kvalitnější angažmá ve vyšší soutěži? A popřípadě kde?

Vůbec o tom teď nepřemýšlím. Mám platnou smlouvu s Istanbulsporem do června 2022, takže nic neřeším. Hlavní je pro mě, abych byl zdraví, ale samozřejmě, když by nějaká zajímavá nabídka přišla, tak bych o tom popřemýšlel.