Nebylo to o tom, jestli vyhrajeme, ale o kolik vyhrajeme, vzpomíná na období sparťanského doublu Lafata

Byl u výrazného úspěchu pražské Sparty, která v roce 2014 získala double. David Lafata nyní s odstupem času zavzpomínal na webových stránkách klubu na skvělý úspěch letenského klubu.

Přitom sezóna 2013/2014 nezačala pro Spartu nejlépe, když hned z evropských pohárů vypadla s Häckenem. „Jaro předtím se nepovedl titul, byli jsme druzí a nikdo nevěděl, co bude dál. Začalo se sázet na mladší hráče, Aleš Čermák, Roman Polom. Pak jsme ale vypadli s Häckenem a všechno se změnilo. Atmosféra nebyla dobrá, to je jasné, ale paradoxně nám to asi pomohlo. Do sestavy se vrátili Mario Holek, Marek Matějovský, semkli jsme se. Roman Bednář po vypadnutí říkal, že jediná možnost je vyhrát titul a to se povedlo,“ vzpomíná na začátek sezóny David Lafata.

Bývalý kanonýr uvedl, že velkou zásluhu na dalším vývoji má tehdejší trenér Vítězslav Lavička. „Víťa Lavička vystupoval klidně, dokázal ten tlak vzít na sebe a oprostit nás od něj. Po Häckenu se řešilo, jestli ho odvolat nebo ne, odnesl to za nás a ten tlak z nás sejmul, díky tomu jsme se nastartovali. Obrovskou roli hrál taky příchod Bořka Dočkala.“

I kabina tehdy fungovala dle Lafaty naprosto bez problému. „Když se vyhrává, tak všechno funguje krásně. Bylo nás tam víc zkušených hráčů, ale dokázali jsme táhnout za jeden provaz. Po zápase byly večeře, vzali jsme přítelkyně, ať už se prohrálo nebo vyhrálo. To mělo svou hodnotu. Není možné, aby všichni lidí v týmu byli kamarádi, ale musí se respektovat. To tam bylo a podle toho to vypadalo,“ uvádí rodák z Českých Budějovic.

O tom, jak se tehdy Spartě dařilo svědčí i fakt, že v sezóně vyhrála všechny ligové zápasy na domácím hřišti. „Budu mluvit za sebe, ale myslím si, že jsme věděli, že týmy, které přijíždí, jsou zvyklé hrát před dvěma třemi tisíci lidí. Na jaře už na nás chodily obrovské návštěvy a to s každým soupeře kromě Plzně nebo Slavie zamává. Cítil jsem v nás obrovskou sílu, byli jsme na sebe zvyklí. Doma jsme věděli, že to zvládneme. Nechci, aby to teď znělo nějak namyšleně, ale je to pravda… Nebavili jsme se o tom, jestli vyhrajeme, ale o kolik vyhrajeme. Diváci umějí na Letné udělat skvělou atmosféru a to nám hrozně pomohlo. Když o tom mluvím teď, pořád mi leze mráz po zádech,“ vzpomíná David Lafata.

V této sezóně David Lafata nedokázal obhájit trofej krále střelců, když jej s osmnácti trefami překonal jeho týmový kolega Josef Hušbauer. To, že mu tato individuální trofej tehdy utekla ho nemrzí. „Já jsem vždycky říkal, že bych všechny ty krále střelců vyměnil za tituly, a to se stalo. Pepa Hušbauer byl tak z našeho týmu, takže mi to nevadilo. Fotbal je kolektivní sport a ta kolektivní radost je větší než individuální, oslavíte to se spoluhráči a s diváky, tomu se nic nevyrovná,“ říká osmatřicetiletý exreprezentant.

A koho by ze svých spoluhráčů Lafata nejvíce vyzdvihl? „To je těžké říct, každý tam v té sezoně upřednostnil tým před svými ambicemi. Dávali jsme sice hodně gólů, ale základem všeho byla dobrá obrana, kluci vzadu. Kdybych měl někoho vypíchnout jmenovitě, tak podle mě ta pravá strana, Pavel Kadeřábek a Bořek Dočkal.“

Letenští si tak v roce 2014 dokráčeli pro double, od té doby však už žádnou trofej do sbírky nepřidali. „Je to pořád sport, soupeři se zkvalitňují. V některých dalších sezonách jsme bodů měli taky dost, ale Plzeň byla ještě lepší a měla jich víc. Na každého přijde pokles formy, to se nám taky stalo. Jak nám v té doublové sezoně všechno šlapalo, pak už se to nepovedlo takhle nastartovat,“ říká o postupném poklesu formy David Lafata.