Jílek poprvé o vyhazovu z Letné: Konec mě překvapil, svědomí mám čisté. Kolem Štětiny byla zbytečná hysterie

Václav Jílek se v rozhovoru pro sportovní redakci České televize poprvé vyjádřil ke svému odchodu z pozice hlavního trenéra Sparty Praha. Kde vidí příčinu vyhazovu?

Byť je mimo funkci Václav Jílek již déle než měsíc, až nyní poskytl médiím první prostor pro interview. Třiačtyřicetiletý kouč jako by si dával pauzu, aby měl od konce ve Spartě čas si v duchu vše zanalyzovat a zhodnotit své kroky. Na co přišel?

„Mám pocit nedodělané práce,“ napadne Jílka asi jako první tento pocit, když je téma otevřeno.

„Konec mě překvapil. Zaskočilo mě to. Bylo to vztažené na pět porážek za sebou, takže i z přípravy,“ propočítává a vrací se k posledním zápasům na lavičce Sparty.

Jeho konec byl odůvodněn nejen sérií proher, ale i herním výkonem mužstva, které v oněch utkáních podalo. Ten byl, laicky řečeno, nemastný a neslaný, mdlý, jakoby se hráči neuměli pro Jílkův styl hry (pokud nějaký specifický existoval) nadchnout a obětovat mu na hřišti vše.

„Čas nikdo vrátit neumí, takže tu možnost prostě nemáme. Kdyby to tak bylo, určitě by se našly věci, které bych udělal jinak. S čistým svědomím mohu říci, že jsem vždy jednal v rámci svého nejlepšího uvážení. Nemá cenu si vyčítat, že jsem něco udělal tak, nebo tak. Rozhodně je to dobrá zkušenost do budoucna.“

Během Jílkova působení, ale i po něm, je nejvíce diskutovanou pozicí týmu stoperská dvojice. Jílek přiznává, že i on bojoval s jejím obsazením. Mediálně neustále propíraný Lukáš Štětina měl Jílkovu důvěru, byť i on uznává, že kvalita výkonů slovenského hráče výrazně kolísala.

„Největším problémem v mých očích bylo vyřešení stoperské dvojice. Příchod stopera byl pro mě zásadní věcí, která se nepodařila,“ přiznává.

„U Štětiny je to hlavně otázka sebevědomí. Proto jsme ho v sestavě drželi a věřili, že se chytne. Zpětně si vzpomínám, jak do nás média šila, že ho stále nasazujeme, když dělá zbytečné chyby… Panovala kolem toho podle mne zbytečná hysterie. Teď mu pomůže výsledek a výkon z derby. Ale stačilo málo, kdyby byl vyloučený, tak by zase přišla obrovská vlna kritiky mediální i fanouškovská na to, proč Štetina hrál. Pokud přenese získané sebevědomí do dalších zápasů, bude pro Spartu ještě hodně platným hráčem.“

Mnoho fanoušků postupem času nabylo názoru, že Václav Jílek nemá v kabině dostatečný respekt, že s ním hráči nejsou na jedné vlně a jdou proti němu. Bývalý trenér přiznává, že při nástupu na Letnou bylo fungování kabiny jednou z největších výzev.

„Musím říct, že kabina se během těch devíti měsíců výrazně změnila. Přicházeli jsme s tím, že tohle je pro celý náš realizační tým zásadní. Když funguje kabina a vztahy mezi hráči, tak se to na hřišti projeví. A jsem přesvědčen, že to šlo hodně dopředu. Atmosféra v kabině se zlepšila. I když třeba hráči tmavé pleti o těchhle věcech mají vlastní smýšlení, zlepšilo se to a bylo to cítit.“

Měl Jílek někdy problém s hvězdami týmu?

„Neměl. Komunikace mezi hráči a realizačním týmem byla velmi dobrá,“ ujišťuje.

Pokud by měl Jílek porovnat prostředí bývalého angažmá v Olomouci a na Letné, přiznává, že rozdíly jsou velké.

„Olomouc je rodinný klub, postavený na práci několika málo lidí. Každý úspěch je brán jako něco navíc. Ve Spartě je daleko větší odpovědnost, očekávají se pouze vítězství a každé zaváhání se bere jako prohra. Nastavení obou klubů je naprosto rozdílné.“

A pichlavá otázka na závěr zněla následovně: „Slyšel jsem názor, že prý jste byl na Spartu příliš měkký. Může na tom být něco pravdy?“

„Každý trenér má svůj způsob práce. Nechci se pouštět do rozboru ‚měkkých a tvrdých‘ trenérů. Sám sebe považuji za náročného trenéra. Svou práci stavím nejen na vysokých nárocích, ale i na komunikaci, respektu a slušnosti. Velkým vzorem mi byl v tomto ohledu Víťa Lavička, se kterým jsem jako asistent zažil poslední úspěchy Sparty.“

Škoda pro Jílka i pro Spartu, že tak úspěšný jako on nebyl.