Moderní technologie v hokeji (1/3) – Arény

Svět pádí kupředu raketovým tempem. To, co bylo moderní včera, může být už dnes staré. Různé vychytávky, zlepšovátka – moderní svět je všude kolem nás. A ne jinak je tomu i v hokeji. Nejen život, ale i sport se díky dnešním technologiím digitální doby značně proměnil.

Samotný hokej má společného se svými pradávnými počátky snad už jen ty základní věci. Hokejka, led a několik urputných nadšenců, kteří se snaží gumový předmět dostat z jedné strany kluziště na druhou mezi tyče, které tvoří branku.

Přestože princip zůstal stejný, všechno ostatní se mění a jde kupředu. Vybavení hráčů, pravidla, stadióny, tréninky, televizní vysílání a podobně. Kolem hokeje vzniká spousta zábavy, která je postavena na digitální technologii.

Shrnout všechno do pár odstavců by zabralo na jeden zátah příliš čtení. A tak si to rozdělíme hezky na etapy, jak nejlépe, hokejově na třetiny.

Rybníky – stadióny – arény

Nebudeme dnes bloudit k úplným prvopočátkům samotné hry. Ty nabízí zajisté samostatně velice zajímavý příběh.

Ve zkratce – jak všichni víme, začalo to všechno hodně dávno někde v Kanadě na zamrzlém jezeře. Dlouhá léta se hrál hokej buď někde na severu, kde panovaly celoroční mrazy, nebo pouze v zimním období. Až časem lidská tvořivost pokročila natolik, že se dalo udělat chlazení, aby se mohl hokej hrát i mimo největší mrazy.

Dnešní pamětníci jak z řad hráčů, tak fanoušků, vzpomínají na ta léta, kdy se hrávalo pouze pod otevřeným nebem. Následně sice na zastřešeném, ale v zimním období zamrzlém stadionu. Pěkně na stojáka celý zápas, nejlépe se svařákem v ruce.

Dnešní doba posunula komfort do nezvyklých rozměrů. Takových, o kterých se ještě 30 let zpátky některým ani nesnilo.

Tvrdé sedačky nahradily polstrovaná křesla, zimu nahradila klimatizace, takže je možné dnes hrát hokej celoročně, ať jste na jakékoli části zeměkoule.

Starou časomíru pro změnu vystřídaly multifunkční kostky nad ledem, které dnes v některých případech dosahují gigantických rozměrů. Nabízejí divákům nenahraditelný komfort v podobě detailních opakovaných záběrů ve vysokém rozlišení a starají se o celkový doprovodný program při zápasech.

Tu nejnovější a zároveň nejmodernější mají nejspíš v Nashvillu. Není největší, ale rozhodně nejlepší, aspoň tedy podle slov místních majitelů. Ať už jde o desing či kvalitu. Od letošní sezóny tam visí nad ledem 4,2 milionu LED pixelů, což dává velikost obrazovek 6,7 x 10,3 metrů. Celkově trvalo vyvinout tohle “monstrum” tři roky a vyšlo na 15 milionů amerických dolarů.

Ta asi úplně největší kostka visí nad hlavami hráčů v New Jersey. V zámoří takzvaný “scoreboard” váží téměř 40 tun a má zobrazovací plochu o rozměru úctyhodných 960 metrů čtverečních.

Hokejové zápasy potom dále doprovází kvalitní hudba v ozvučených arénách. Akustika bohužel padá na úkor fandění, což je hlavně v místních končinách nedílnou součástí hokejových zápasů. To bývalo ve starých halách mnohem hlučnější, až se mnohdy otřásaly základy.

Mantinely dostávají LED panely, aby udělaly show nebo mohly prezentovat reklamy, které by se už normálně na hrazení nevešly. Jejich plexiskla získaly větší pružnost, aby eliminovaly zranění při tvrdých nárazech. Do jejich spojů se instalují další LED diody tak, aby to po vstřeleném gólu všude krásně blikalo. Celý vnitřek arény obepíná nekonečný LED prstenec.

Do hokejových chrámů se instalují desítky kamer, které dohlíží na přenos, bezpečnost, či pravidla hry. Pokud nutně nevydržíte bez piva, nic zásadního se neděje, jelikož jsou v útrobách haly nainstalovány obrazovky, přenášející vše podstatné na ledě.

Kdysi jste si koupili lístek, který vám pořadatel při vstupu přetrhnul napůl, až vám to zabylo líto. Dneska projdete turniketem a v ruce stačí mít čárový nebo QR kód v mobilním telefonu, ze kterého jste si koupili lístek na zápas i půl roku dopředu.

Nejmodernější aréna?

Na tuhle otázku není vůbec lehké najít odpověď. Zpravidla bývá, čím novější, tím modernější. V české republice zase tolik moderních stánků není. Nejnovější je momentálně WERK Aréna v Třinci, otevřená v roce 2014, pojme však “pouhých” 5400 diváků. Podle hráčů i fanoušků nabízí největší komfort, srovnatelný s nejlepšími arénami světa.

V tuzemsku lze ale najít i kolos podobný těm v NHL. Pražská O2 Aréna (rok otevření 2004) nabízí na hokejové zápasy až 18 tisíc míst. Bohužel má zde velká kapacita neblahý vliv na komfort diváka. Mezi sedačkami je až žalostně málo prostoru. To v menších moderních arénách (např. Třinec, Liberec, Karlovy Vary) je pro diváka situace příjemnější.

I tak bylo ale sídlo pražské Sparty zařazeno v roce 2017 mezi pět nejlepších arén na světě. Což je dáno především z hlediska technologie i kapacity.

Aby se však hala udržela v TOP kondici, spolkne její modernizace až čtyřicet milionu korun ročně. V roce 2024 se zde už potřetí uskuteční MS v hokeji. Do té doby je plánovaná investice čtvrt miliardy korun. Změny se dotknou jak diváka, tak samotných hokejistů, či jiných účinkujících, například při koncertech.

Je to důkaz, že pouze postavit moderní halu nestačí. Držet krok s dobou je dokonalý žrout nemalých financí.

Když se podíváme na nejmodernější arénu v celosvětovém měřítku, logicky zamíříme do NHL. Tady je však označení pro “nejmodernější arénu” o dost složitější.

Zástupci Edmontonu Oilers údajně jezdili více jak deset let po celém světě, aby se inspirovali tím, jak by měl jejich hokejový domov vypadat. Až nakonec v roce 2016 za velké slávy otevřeli Rogers Palace. A ten vyráží dech svým návštěvníkům už při příjezdu. Dominantě se tyčí v centru jednoho z nejhokejovějších měst na světě.

Jelikož jsou města v Kanadě sevřena dlouhou a mrazivou zimou, zabudovali do své haly vše podstatné, včetně komfortního přechodu z hotelu přímo do arény, aby hráči nemuseli téměř vůbec vycházet ven. Jinak zde najdete asi úplně vše, na co si zrovna vzpomenete. Kapacitou je téměř identicky srovnatelná s pražskou O2 Arénou. Její výstavba stala 480 milionů kanadských dolarů.

Jen pro srovnání, třinecká WERK Aréna vyšla na “pouhých” 700 milionu korun. Velikost zde v konečně ceně arény hraje velice významnou roli. O2 Aréna v Praze totiž vyšla už na 17 miliard korun.

Jinak je ale velice těžké určit tu skutečně nejlepší a nejmodernější halu na světě. Jak už bylo zmíněno výše, každý nový otevřeny chrám je něčím výjimečný a jedinečný.

Pokud se bavíme o jedinečnosti, vydáme se na sever do Švédska. Nemůžeme opomenout Ericsson Globe ve Stockholmu. I tam je takzvaný “Globen” do dnes považován za jednu z nejmodernějších hal na světě, přestože je ze všech výše zmíněných “kamarádů” nejstarší. Stavba dokončena v roce 1989 ohromí především svým vzhledem. Tahle doslova koule, či planeta mezi arénami měří v průměru 110 metrů a vnitřní výška stropu se zastavuje až na 85 metrech.

Všechny zmíněné stavby mají jedno společné. Využívají nejmodernější možné technologie a nabízí vysoce nadstandardní komfort úplně pro všechny.

Ani v hokejovém prostředí prostě nelze vývoj zastavit. Stařičké stadióny už pomalu dosluhují a nahrazují je právě tyto moderní kolosy. Je jasné, že pro starší generace jde o jistou nostalgii, neboť starou “plechárnu” nic dokonale nenahradí. Přesto se na pohled v některých končinách doslova tají dech, kam až dokázal člověk hokejové utkání dostat.