Soumrak nad fotbalovou reprezentací ČR?

Kopaná je fenoménem nejen v ČR, ale ve většině států světa. Jak svou základnou tak fanoušky, lidmi, které zajímá.

Mnozí z nich ho hráli, hrají, chtěli by hrát, trénují, šéfují, mluví do něj, rozumně, někdy dle svého, fandí…Svůj tým uctívají, ostatní rádi nemají, možná, určitá malá část, nenávidí. Ale všichni chtějí vidět dobré výkony, snahu, bojovnost, vítězství, úspěch.

Česká reprezentace v kvalifikaci na MS 2018 neuspěla. Před začátkem se změnil trenér, většina realizačního vedení, měnili se hráči, nastal čas tvoření nového, kvalitního týmu.

To se do současné doby nepodařilo, výsledky i hra nebyly dobré, až na malé výjimky, sebereflexe trenéra, a v mnoha  případech i hráčů, malá či žádná. Trenér se snažil oslovit co nejvíce hráčů. Vystřídalo se jich více než čtyři desítky z naši i zahraničních lig, známí, ale i takoví, o kterých český divák slyšel jen velmi málo. Pevná a kvalitní jedenáctka se nenašla.

Třetí místo ve skupině, kde by kdysi postup nebyl problém a získaných pouhých 15 bodů, sešup v hodnocení týmu v evropské a světové tabulce, ale hlavně výkony, které ani do budoucna nevěstí nic dobrého. Ale mohlo to dopadnout jinak, lépe? Máme takové hráče, na takové úrovni, aby náš tým mohl konkurovat alespoň 15-20 v Evropě? A je takový trenér, který by to za 1-2 roky dokázal naladit tak, aby vše hrálo?!

Pan Jarolím je zkušený fotbalový odborník, s mnoha úspěchy v hráčské kariéře, vedení týmů doma i v zahraničí, byl a je, to ten správný. A pokud ne, kdo tedy jiný, kdo bude úspěšný, kdo to dokáže?

Zda byl výběr správný, hodnotil v týdnu Výkonný výběr FAČR. A právě zde by měli přijmout tu největší zodpovědnost. Odtud však vychází pouze mlžení, kritika trenéra a hráčů, nařčení z činnosti jiných vlivů a subjektů při nominaci hráčů a jejich nasazování.

Vše se děje nejlépe bez jeho přítomnosti hodnocených, na samostatné tiskové konferenci pro novináře. Nevyjasněná podepsaná smlouva do konce července 2018, kterou předkládal ještě předseda Pelta, s jasnou vizí postupu na MS 2018.

Interpretace možnosti vypovězení či této nemožnosti ukončení smlouvy, je u obou stran jiná a důvěra v trenéra takřka žádná, alespoň u „kapitána“ Výkonného výboru pana Berbra (ostatní členové, dle zákulisních projevů se příliš neprojevují, nezapojují). Jaká idylka, je to také 11-ti členný tým, výjimečně s jednou ženou, ale ta by svého kapitána jistě nezradila.

A co bude dál? Další, nové nároky na realizační skupinu vedení českého týmu, nutně splnit k možnosti pokračování, pro Pohár národů, kvalifikaci na ME 2020 a její účasti. Tvrdá kontrola toho, co se v následujících měsících bude odehrávat, další kritika a zasahování do kompetencí.

Možná přijde rezignace stávajících členů české reprezentace, vypeskovaných za dosavadní činnost, dost neobvyklým způsobem a možná vymyšleným argumentům.

Jestli to však pomůže ke zvýšení kvality a úrovně českého fotbalu a rychle, jak by bylo třeba, nelze odhadnout.

Zcela jistě by bylo dobré, kdyby se zapojili osobnosti českého fotbalu a máme jich mnoho; sice se vyjadřují do medii, kritizují a v mnohém mají pravdu. Kdo jiný by ji měl mít, než bývalí fotbalisté s úspěchy ve své kariéře i v jejich trenérské práci.

Ti, kteří si podobnou krizí prošli a dokázali ji zvládnout.Asi je sice těžké někdy změnit lukrativní posty za jiné, nepopulární a někdy i dost diskutované, ale český fotbal by za to přece stál. Jistě by to ocenili i fanoušci, kterých je stále ještě mnoho.

Každá jedenáctka potřebuje časem vystřídat, vyměnit, nalít novou krev a ono se většinou vše k lepšímu změní.Pokud ten nový tým chce, ví za čím jde a o co bojuje, když je spojuje společný cíl. Překonávat i překážky, které se ze začátku zdají nepřekonatelné.

K tomu je dobré popřát chuť a úspěch všem, kdo mají fotbal, a nejen český, rádi.