Přijde Antonín Barák kvůli otci, který je na „černé listině“ FAČRU, o EURO? Něco na tom může být, říká záložník Udinese

Slavia Praha válí, drtí soupeře na české scéně, odvážnými výkony v Lize mistrů si vydobyla uznání po celé Evropě. Její někdejší hvězda Antonín Barák, jenž se valnou měrou podílel na titulu 2017, v italském Udinese Calcio sedí jen na lavičce, přestože je úplně zdravý.

Není vám líto, že jste Slavii v době takových úspěchů opustil?

Není. Vydal jsem se na nějakou cestu, nemá cenu se vracet. Liga mistrů je určitě fajn, ale pořád je lepší hrát každý týden velkou soutěž, než jednou za nějakou dobu zažít svátek. Mám ke Slavii velký respekt, moc mi pomohla, ale už jsem někde jinde.

Klukům moc fandím, pod trenérem Trpišovským hrozně vyrostli, převyšují v české lize všechny. V Itálii vzbudili velký ohlas, ptali se mě na ni, spoluhráči potvrzovali, že si v Miláně zasloužila vyhrát.

Udine v neděli prohrálo na půdě Juventusu Turín 1:3, vy jste nenastoupil. Jaké to je sedět na lavičce a jen se dívat na největší světové hvězdy s vědomím, že jste mohl proti nim hrát?

Každý chce hrát, když nedostane šanci, prožívá zápas trochu jinak. Moc mě mrzí, že jsem do utkání nezasáhl,  Juventus je velká výzva, osmkrát za sebou získal titul, každý ho chce sesadit.

Český fanoušek si jen povzdechne: kdyby hrál Barák, nemohli by si Ronaldo, Higuaín či Dybala dělat, co chtěli, on by jim to překazil. Vidíte to taky tak?

Hezky se to poslouchá… Doufejme, že bych něco předvedl. Škoda, že se zápas v Turíně rozhodl tak brzy (poločas 0:3), druhá půle se už jen dohrávala. Štvalo nás to, jak se utkání vyvíjelo, hrajeme o každý bod. Ale musel jsem ocenit, jaké má Juventus vynikající hráče. Hodně se mi líbili.

Nenastupujete, mistrovství Evropy je za rohem. Připouštíte si, že byste mohl o něj přijít?

Takto neuvažuji. Soustředím se na sebe, musím co nejdříve hrát a být platný v klubu. Reprezentace na to navazuje. EURO je ovšem obrovské lákadlo, ale to je reprezentace vůbec.

Hraju za Česko moc rád, chci se vrátit. Asistent Jiří Chytrý mě navštívil, probírali jsme moji pozici, trenér Jaroslav Šilhavý o mně také ví. Vidím svou situaci pozitivně a věřím, že mě výkony do reprezentace opět vrátí.

Váš otec si myslí, že vás nominace obcházejí, protože on je na černé listině nenáviděných rebelů. Došel jste ke stejnému názoru?

Něco na tom může být. Taťka se vždycky chová férově, nebojí se říct otevřeně svůj názor a já za ním stojím. Měl s FAČRem nějaké problémy, to vím. Ale neřeším to, za nic se nechci schovávat.

Moje práce je na hřišti, když budu podávat výborné výkony, bylo by divné, kdybych nebyl povoláván. Když budu na hraně, tak může mít vliv ledacos.

Zaráží mě ale neustálá otázka, zda jsem zdravý. Jsem už na ni alergický. Od května jsem stoprocentně fit, prodělal jsem celou přípravu, nevynechal jediný trénink, neměl žádnou úlevu. Ve zdraví není jediný problém.

Pohled na tabulku české ligy vás může ovšem i deptat. Na posledním místě je Příbram, která vás vychovala.

Je to bohužel tak. Majitel Jarda Starka mi volal během léta, když projížděl Udine, ale nesešli jsme se. Říkal mi, že bych v mužstvu místo měl… Přeji jim, aby se ze všeho dostali, je to pro mě srdcová záležitost.