45 trenérských změn za 16 sezón? Italský boss Mauricio Zamparini opouští Palermo

Bláznivá éra, ve které Zamparini vlastnil klub hrající momentálně druhou italskou soutěž, Serii B, je u konce. Oddychnou si mimo jiné i jeho fanoušci, kteří si kolikrát ani nebyli jisti, kdo zrovna vede jejich milovaný mančaft z lavičky.

Maurizio Zamparini, italský byznysmen vlastnící například sérii nákupních center Emmezeta, vstoupil do světa fotbalu v roce 1987 ve svých 46 letech. Investoval do klubu Venezia F.C., kterému hrozil bankrot. Svými prostředky ho vytáhnul za několik let až do nejvyšší soutěže, což byl pro klub velký úspěch. Po 15 letech klub prodal a rozhodl se „pořídit si“ jiný, sicilské Palermo.

Fotbalový klub s oficiálním názvem US Città di Palermo pod jeho správu přešel v roce 2002 od Franca Sensiho, tehdejšího majitele AS Řím. Úmysl byl jasný – vrátit ho co nejdříve do Serie A! Cíl se mu povedlo splnit o 2 roky později. Fanoušci mohli být spokojení, vždyť na nejvyšší ligovou soutěž na Apeninském poloostrově čekali dlouhých 31 let.

Zampariniho systém řízení Palerma byl však, mírně řečeno, nekoncepční. Považte sami – 16 sezón, 45 trenérských rošád! Během té doby se na lavičce vystřídalo 29 trenérů se svými realizačními štáby, i z tohoto čísla vyplývá, že někteří z nich byli opakovaně voleni do svých pozic a opakovaně vyhazováni.

Je otázka, co trenéry vedlo k nástupu do klubu či dokonce opakovanému působení v trenérské roli pod Zamparinim. Možná to byly jeho sliby a omluvy, možná jeho zapálenost a elán. Jisti si však nemohli být nikdy ničím.

Přeborníkem v opakovaných návratech je Francesco Guidolin – ten byl za 4 roky 3x vyhozen a 4x do funkce znovu jmenován. Své působení u Palerma komentoval následovně: „Víte, Zamparini je skvělý v tom, že udělá všechno, aby Vám přivedl hráče, které chcete. Ale stačí jednou prohrát a všechno je špatně. On chce jen vyhrávat a neuvědomuje si, že já a ostatní trenéři chceme to samé – jen to nemůže vyjít vždycky. Neumí se vyrovnat s neúspěchem.“

Zamparini je také vyhlášeným nervákem a cholerikem. Byť je mu v současnosti už 77 let, ještě před pár roky dokázal po prohraném zápase urazit úplně všechny – trenéra, hráče, rozhodčí. Častokrát se v amoku pustil na tak tenký led, že se další den musel omlouvat a kát se, třeba když Adriana Mutua nazval „malým a lstivým cikánem“.

Fanoušci s ním měli komplikovaný vztah. Na jednu stranu byli rádi, že do klubu pumpoval peníze (sám Zamparini hovoří o 90 milionech euro), pozvedl Palermo těsně pod italskou špičku a dovedl mančaft do evropských pohárů. Také objevoval hráče typu Cavani, Dybala či Pastore, které pak klub výhodně prodal do bohatých velkoklubů. Na druhou stranu si byli vědomi, že svým jednáním klub poškozuje a trenérům je upírán čas na koncepční práci.

Po sestupu Palerma do druhé ligy v sezóně 2016/2017 a zvyšujícím se věkem se Zamparini rozhodl, že klub prodá. Alespoň v tomto kroku se rozhodl koncepčně – hledal někoho, komu bude na klubu záležet přinejmenším tak, jako záleželo jemu. Nakonec se dočkal – společnost Global Futures Sports, která sídlí v Londýně a v jejímž čele je bývalý anglický fotbalový reprezentant David Platt, od Zampariniho převzala 100% podíl za symbolických 10 euro. Nutno však dodat, že je Palermo v dluhu přes 20 milionů euro.

Divoká éra končí. S jistotou lze říci, že bude následovat éra klidnější.