2008-2012 aneb Počátky vzniku totální dominance Barcelony

Několikadílný detailní pohled na nejúspěšnější období španělského velkoklubu. Příběh týmu, který během čtyř let dokázal vyhrát neuvěřitelných čtrnáct trofejí z devatenácti možných. Týmu, jenž svým dominantním stylem fotbalu dokázal přitáhnout miliony fanoušků z celého fotbalového světa. Vrátíme se tedy o 13 let zpátky. Píše se květen roku 2008, Barcelona má za sebou již druhý rok bez trofeje a končí jedna velká a slavná éra. Éra, ve které byli hlavními postavami Ronaldinho, Deco a další.

„Je mi jedno odkud pocházíš. Pokud mi ale řekneš, že miluješ fotbal a nemiluješ Barcelonu, tak máš problém.“ Thierry Henry.

Květen 2008, Barcelona

Už nějaký týden se hovoří o konci jednoho významného období v historii FC Barcelona. Tým skončil v La Lize na třetím místě, za Realem Madrid a druhým Villarrealem.

V tisku se objevují zprávy o odchodu Ronaldinha, jehož výkony jdou ruku v ruce s jeho nočním životem v katalánské metropoli. Společně s jeho odchodem se hovoří i o odchodu dalších hvězd, které stojí za úspěšným působením nizozemského kouče Franka Rijkarda, jemuž nebude po aktuálním ročníku prodloužena smlouva.

Nicméně stále není jasné, kdo tým povede v sezóně další, a zda bude v jeho zájmu některé ze současných hráčů v klubu ponechat.

Na post trenéra přicházelo v úvahu několik jmen, nejvýraznější z nich však byl José Mourinho, o kterém se skutečně hovořilo a jehož prezentace sebe sama přesvědčila nejednoho z ředitelů katalánského klubu, kteří se vyslovili, že Mourinho by byl po dvou letech bez trofejí zárukou úspěchu.

Avšak Joan Laporta, tehdejší prezident klubu, se rozhodl pro jiné řešení. Pro mnohé překvapivé, pro mnohé odvážné. Ale všichni, kdo znali a byli svědky Guardiolovy práce s „B“ týmem Barcelony, byli přesvědčeni, že nastal ten pravý čas.

17. červen 2008, Barcelona

Pep Guardiola podepisuje smlouvu s prvním týmem FC Barcelona, jeho asistenty se stávají Tito Vilanova a Torrent Font. Tito Vilanova, podobně jako samotný Guardiola, působil v minulosti v klubu jako hráč. Od prvních dnů, kdy se ujali vedení mužstva, bylo jasné, že přišla změna.

Řadě hráčů bylo oznámeno, že se s nimi nepočítá a dostali svolení hledat si jiný tým. Patřili mezi ně například – Ronaldinho, Edmílson, Zambrotta, Thuram, Deco, Oleguer a další. Uvažovalo se i o Thierry Henrym a Samuelu Eto´ovi, jenž měl zastávat roli až třetího útočníka.

Naopak se rozběhly jednání o příchodech nových hráčů. Guardiola měl jasnou vizi, jakým způsobem by se měl jeho tým prezentovat a měl jasnou představu o tom, jaké typy hráčů na daný post potřebuje.

Nešlo zde však jen a jen o výkon hráče, který byl samozřejmě tím nejdůležitějším aspektem v rozhodování, ale jako nedílná součást samotné volby se brala povahová stránka hráče samotného a jeho schopnost adaptace a podřízení se týmu, respektive hernímu stylu.

Právě proto se zpočátku uvažovalo i o odchodu Eto´oa. Guardiola si nebyl jistý právě osobní stránkou tohoto hráče. Sám útočník však chtěl zůstat a španělského lodivoda přesvědčil svými výkony.

Příchody nových hráčů

Před začátkem přípravy byly dotaženy přestupy nových hráčů a došlo i k přesunu některých nadějí z béčka. Dohody tedy byly uzavřeny s hráči, mezi které patřili Martín Cáceres (Villarreal), Gerard Piqué (Manchester United), Seydou Keita (Sevilla), Dani Alves (Sevilla), Aleksander Hleb (Arsenal), Pedro (B-tým), Sergio Busquets (B-tým) a Víctor Sanchéz (B-tým).

Pre-season 2008/2009, St. Andrews, Skotsko

Od začátku nástupu Pepa k týmu bylo jasné, že bude stavět tým kolem Lionela Messiho, který měl převzít po odcházejícím Ronaldinhovi nejen číslo 10, ale i roli hlavní útočné zbraně.

Se samotným Argentincem však musel Guardiola hned na začátku vyřešit jednu zásadní věc, která dělala vrásky na čele všem. Vše se točilo kolem účasti Lea na Olympijských hrách v Pekingu, což by znamenalo, že by nebyl k dispozici v utkáních třetího předkola Ligy mistrů, ve kterých na katalánský velkoklub čekala polská Wisla Krakov.

Celý klub zastával stanovisko, že by měl argentinský kouzelník zůstat k dispozici pro Ligu mistrů. Guardiola si však s Messim promluvil a věděl, že pokud ho chce mít v týmu spokojeného po zbytek sezóny, musí mu dát svolení. Tak i učinil, čímž si získal Messiho na svou stranu. Kompletní tým tedy mohl odjet na předsezónní soustředění do Skotska, kde sehrál několik přátelských utkání.

Ohlasy z prvního tréninku byly prezentovány s nadšením, všichni si byli vědomi, že přišlo něco speciálního a oproti minulým dvěma letům byla ve vzduchu cítit změna. O Guardiolovi se všeobecně ví, že je extrémní detailista a tak nikoho nepřekvapí, že každý z tréninků byl zaznamenáván několika kamerami.

Jak v jednom ze svých rozhovorů vzpomíná pravá ruka Guardioly, Manel Estiarte, který je v současné době členem jeho technického týmu u Citizens: „Pep je vynikající řečník s neuvěřitelným smyslem pro detail. Při jednom ze svých proslovů k hráčům pronesl: ´Můžete zahodit penaltu nebo pokazit přihrávku. Jste jen lidi. Ale nikdy vám neodpustím, když ze sebe nevydáte 100 %.´“

Ve Skotsku se své šance chytil Eto´o a podle slov některých zúčastněných nevypustil jedinou příležitost dokázat, že patří do týmu a že bude rozhodujícím faktorem v nadcházejícím ročníku. Do každého tréninku i přípravného utkání šel s enormním nasazením. Nikoho nepřekvapí, že právě díky tomuto přístupu se stal Eto´o nejlepším střelcem týmu v předsezónním soustředění.

Kapitáni týmu – Puyol, Valdés a Xavi, se následně vydali za Guardiolou a vyslovili se pro setrvání kamerunského útočníka v týmu. Vynikající výkony předváděl i Messi, Henry a další. Barcelona všechny svá utkání vyhrála a Guardiola pomalu formoval a ladil styl, který měl Barceloně přinést úspěch. Její další soustředění se upínalo na již zmiňované předkolo Ligy mistrů.

3. předkolo Ligy mistrů, FC Barcelona vs. Wisla Krakov, OH Peking

Jak již bylo zmiňováno, týmu v zápase s Wislou chyběl Messi, který si plnil reprezentační povinnosti na Olympijských hrách v Pekingu.

Nicméně i tak všichni očekávali hladký průběh a postup Barcelony do Ligy mistrů. V domácím utkání zvítězili Blaugranas pohodlně 4:0, když se dvakrát trefil Eto´o a po jedné brance přidali Xavi a Henry. V odvetě, po níž tým zaznamenal první porážku, konkrétně 1:0, však mohli svěřenci španělského stratéga počítat s postupem do základní skupiny. 

Mezitím na asijském kontinentu, přesněji v čínském Pekingu táhl Messi společně se Sergiem Agüerem, Juanem Riquelmem a Ángelem Di Maríou svůj tým za zlatem. Na turnaji Messi skóroval pouze dvakrát, avšak jeho vliv na hru týmu byl obrovský a celý turnaj odehrál s velkou chutí.

Ve finále hraném v úmorných teplotách zdolali Albicelestes Nigérii brankou Di Maríi. Vše tak bylo ideálně přichystáno pro start nového ročníku, ve kterém se měla FC Barcelona pokusit navázat na nedávné úspěchy.

Tým se kvalifikoval do Ligy mistrů, Messi získal zlato na Olympijských hrách a tým byl odhodlaný uspět, což dokazoval v každém tréninku. První ligový zápas byl na programu na hřišti nováčka soutěže z Numancie dne 31. srpna.

Pohled na taktickou stránku 2008/2009

Guardiola se od začátku svého působení u týmu spoléhal na rozestavení 4-3-3. Mezi nejvýraznější charakteristiky herního projevu, který po svých svěřencích vyžadoval, patřily ihned po ztrátě míče vysoký presink, rychlá práce s míčem, nejlépe na jeden nebo dva doteky, roztažení hry do maximální šířky a držení míče.

Na to navazovaly další detaily jako strhávání hry na levém křídle pomocí Henryho, čímž se vytvářel prostor pro Iniestu, který byl schopen navádět míč do pokutového území soupeře.

Stahování se Messiho směrem do středu, čímž se naopak uvolňoval prostor Alvésovi, který svými neúnavnými náběhy působil problémy a díky tomu docházelo k přečíslování soupeře. Právě schopnost Messiho a Alvése poradit si na malém prostoru i proti více protihráčům přinášela ovoce.

Obranu organizoval kapitán Puyol, pod kterým Piqué vyrostl v jednoho z nejlepších stoperů a i napříč jejich rozdílným povahám se z nich stala nerozlučná dvojice. Piqué se staral zejména o rozehrávku a v některých momentech byl schopen podpořit skvělým vyvedením míče i útočnou fázi hry.

Post defenzivního záložníka byl pro styl, který chtěl Pep ordinovat zcela zásadní. Zpočátku se na této pozici objevoval Yaya Touré, který disponoval skvělou fyzickou silou a působil v záložní řadě Barcelony vskutku dominantně, ale co do herní stránky to nebylo vždy úplně ono. Postupem času se na jeho místo dostával Busquets, jehož nenápadná, ale o to důležitější role se stávala jedním ze základních kamenů toho, co teprve mělo přijít.

Téměř bezchybná rozehrávka, absolutní klid v situacích, ve kterých hrozí po ztrátě míče protiútok, skvělé odebírání míče a neustálý pohyb – to vše byl už od své první sezóny v A-týmu Busquets, který si postupně budoval neotřesitelnou pozici. Nutno dodat, že ve spolupráci s hráči jako Xavi či Iniesta je vše přece jenom o něco jednodušší.

Právě inteligence dvou zmiňovaných dávala hře Barcelony konečný obraz. Schopnost kombinace, samotná organizace hry a nápaditost v rozehrávce, dále vysoká úroveň finální přihrávky, ať už za nebo mezi obránce soupeře. V případě Iniesty navíc možnost obejít protihráče s neuvěřitelnou lehkostí. Právě schopnost kombinace a rychlé výměny míče na minimálním prostoru zdobila celý tým včetně útočných es – Henry, Messi a Eto´o.

Posledně jmenovaný byl navíc hladový po brankách jako nikdy předtím. Prakticky v každém utkání to navíc podpořil vynikajícím presinkem, díky čemuž se Barcelona dostávala mnohem rychleji zpět k míči a tím i do dalších šancí.

Dalším znakem byla vynikající obrana, která začínala automaticky a ihned po ztrátě míče napadáním od útočníků, které doplňovali jak záložníci, tak obránci. Právě vysoký presink a správné a včasné posouvání jednotlivých linií umožnil Barceloně ovládat průběh utkání ve většině jejich času.

V následujícím článku se podíváme na samotný průběh sezóny 2008/2009.

Zdroje: Dokument: Take the ball, pass the ball, Hunter Graham: Zrod nejlepšího týmu na světě